25. část

1.3K 152 28
                                    

Teď se to opět začne trochu zamotávat^^ Enjooooy - Tina


Bethany v neděli přišla SMSka od Harryho. Bylo v ní, že se s ní musí vidět osobně a něco jí říct. Sice už se pomalu blížila noc, ale kdo byla ona, aby odmítla Harryho Stylese? Svého přítele? Napsal, že se sejdou kolem sedmé v parku nedaleko NONSTOP baru. Přemýšlela, zda si musí převlíkat volné tepláky, ale nakonec si jen vzala bundu, boty a klíče. Pospíšila si, aby tam dorazila včas.

Harry už tam byl. Seděl na opěrátku lavičky, nohy položené tam, kde si normální lidé sedají. Vedle lavičky byl vysoký listnatý strom. Harry měl hlavu schovanou v rukách. Hluboce oddechoval, snaže se uklidnit své myšlenky. Ačkoliv se s Bethany chtěl rozejít, najednou nevěděl, jestli je to tak dobrý nápad. Nakonec Louis měl pravdu s tím, že si urážky ostatních bere příliš k srdci.

Protočil oči. No a co? Spolu s Louisem zvládne všechno. Dělá to pro něj. Ihned se uklidnil a zvedl pohled. Právě k němu přicházela Bethany, trochu nejistá tím, co si o tomhle celém myslet. Harry se postavil, aby Beth nebyla jediná kdo stojí. Natáhla se k němu pro polibek, ale kudrnáč se od ní prudce odtáhl, jen co si uvědomil, co je její úmysl.

„Musíme si promluvit," začal Harry, aniž by ji pozdravil. Bethany stála jako opařená. Byla by hloupá, kdyby nevěděla kam tohle směřuje, ale nemohla tomu uvěřit. Proč by jí to dělal? To by jí neudělal. Nerozešel by se s ní. Copak má někoho jiného? Vždyť se ani s žádnou jinou holkou nevídal. Nebo jo? Nejspíš by o tom ani nevěděla, kdyby jo. Prudce zamrkala, aby se nerozbrečela. Ještě nevěděla nic jistě. Bláhově se držela naděje, ačkoliv byla opravdu mizivá.

„O co jde?" špitla, dívaje se do zelených očí. Harry se jejímu pohledu ze začátku vyhýbal, ale poté se jí do očí díval zpříma. Dlouze se nadechl a každý Bethanin pokus o zmenšení vzdálenosti mezi nimi překazil.

„Myslím, že bychom se měli rozejít," oznámil jí s kamennou tváří. Bethany zalapala po dechu. Ačkoliv to čekala, pořád to pro ni bylo jako rána do břicha. Odmítavě zavrtěla hlavou a chtěla něco říct, ale Harry ji přerušil. „Mrzí mě to, ale už jsem se rozhodl. Mám rád někoho jiného."

„Proč?" hlesla. Měla co dělat, aby se nerozbrečela. Uznala, že nejspíš byla otravná, ale Harryho měla opravdu, upřímně ráda. Myslela, že je to oboustranné, což byla nejspíš největší chyba, jaké se mohla dopustit. Připadala si... hrozně. Nedalo se popsat tolik emocí, které cítila. Rozhodně to pro ni ale nebylo příjemné.

„Mám rád -" začal Harry, ale Bethany ho přerušila.

„Proč? Udělala jsem něco, abys mě přestal mít rád?" ptala se zajíkavě. Dále už nebyla schopná udržet slzy na uzdě a cítila, jak jí vypalují horké stezičky po tvářích. „Ne, Harry. Nedělej to." Prosila tiše.

„Nemám se s tebou rozcházet?" kudrnáč nevěřícně zvýšil hlas. „Takže s tebou mám zůstat jenom, aby ses ty cítila líp?! Snaž se pochopit, že já ti prostě nemůžu dát to, co chceš. Nemůžu, protože to chci dát někomu jinému." Snažil se ji přimět pochopit. Nemohl ji mít rád tak, jak chtěla. Jak si zasloužila.

„Chci tebe," mumlala se zastřeným hlasem. Zavzlykala. Nic, co dělala, ale nemohlo Harryho obměkčit. Už se rozhodl. Nechce aby někdo stál v cestě jeho vztahu s Louisem. „Kdo to je?" Ptala se, protože i ona si uvědomila, že škemrání nic nevyřeší.

„Kdo je kdo?" dělal nechápavého, zatímco se snažil vymyslet, jak se z toho vykroutit. Nemohl jí říct, že chce Louise. Že je gay. Řekla by to jeho matce a nechtěl domýšlet jak by reagovala ona.

„Oh můj bože," hlesla Bethany. Buď byla mimořádně vnímavá, nebo to bylo až příliš jednoznačné. Tak jako tak uhodla naprosto přesně jméno, na které se ptala. „Je to Louis." Šok způsobil, že se ani nezmohla na další slzy. „Je to on, že jo?" Dožadovala se odpovědi.

Harryho prozradil překvapený výraz, který se snažil zamaskovat lhostejností. „Ne, není." Lhal Harry, ačkoliv to nemělo žádný smysl. Bethany se nevesele zasmála. Věděla, že to je Louis.

„Ty ale nejsi gay, Harry," odmítala tomu uvěřit. Naklonila hlavu na stranu. „Dokážu ti to. Budu o tebe bojovat, protože tě miluju. Víc, než si myslíš. Nenechám náš vztah skončit kvůli něčemu, co ani není pravda."

Prudce se otočila odešla.  Už nebrečela. Dokáže Harrymu, že ona je ta, kterou miluje. Ať to stojí, co to stojí. A začne u odhalení brunetova tajemství. Věděla, že ho pečlivě střežil. Nechtěl, aby se nikdo dozvěděl, proč se dostal do hodin náboženství. Věděla to, protože to kdysi chtěla vědět její kamarádka, které se líbil. Alice. Myslela si, že Louise okouzlí a on zapomene na svou orientaci. Bethany si pobaveně odfrkla. Jako by se to někdy mohlo stát. Neuvědomovala si, že její čin je až  příliš podobný tomu Alicinýmu.

Kudrnáč zůstal stál pod stromem, jako opařený a vzpamatoval se z toho až dlouho potom, co byla Bethany pryč. Chtěl ještě zavolat Louisovi. Sice se uvidí zítra ve škole, ale nemohl se dočkat až opět uslyší jeho hlas. A to přesto, že od něj odjel teprve pár hodin zpátky.

Amen [Larry Stylinson] CZKde žijí příběhy. Začni objevovat