Amen [Larry Stylinson] CZ

28. část

Nejdřív jsem nechtěla přidat další část, není to ani den co jsem přidala tu předešlou, ale... Mimochodem, tahle povídka se pomalu ale jistě blíží ke konci. Děkuji za všechny komentáře a hvězdičky! Enjoooooy. - Tina

O několik dní později

Harry seděl na své posteli a zíral do země prázdným pohledem. Jeho matka se ho snažila donutit jíst, ale jemu to bylo jedno. Nejedl, nepil. Jen seděl a civěl do prázdna. Snažila se z něj dostat, co se stalo, ale nepromluvil s ní ani slovo. Zarudlé oči svědčily o tom, že ještě před chvílí brečel. Nyní už ale nebyl schopný ani pláče, ani ničeho jiného. Byl zoufalý a nevěděl, co dělat.

Po několika hodinovém tichu ze sebe vydal zmučený výkřik. Tohle se nemělo stát. Prudce se postavil a rukou shodil ze stolku lampu. Hluk přitáhl pozornost Harryho matky. Přiběla a spatřila jak stojí nad stolem, chvěje se a zatíná pěsti. Ihned k němu přispěchala a přitáhla si ho na svou hruď. Kudrnáč jí objetí neoplatil, ale neodtahoval se.

„Harry," hlesla Anne. „Vím, že tohle asi není zrovna nejlepší čas, ale Gemma se stěhuje zpátky. Rozešla se se svým přítelem." Informovala ho. Harry se od ní prudce odtáhl. Nevěřícně na ni zíral, ale neříkal nic. Chvíli si jen vyměnovali pohledy, dokud se Anne nevzdala a neodešla z jeho pokoje. Kudrnáč tiše zaúpěl, ale nemělo to co dělat s Gemmou. Momentálně mu byla ukradená, ať to znělo sebehůř.

Sáhl po mobilu. Byl zoufalý a nevěděl, co dělat. Už dny se ubíjel kvůli tomu, co se stalo. Vytočil Zaynovo číslo. Pokud někdo ví, jak by brunet reagoval, bude to on. Netrvalo dlouho a Zi hovor přijal. „Ahoj Harry!" zvolal nadšeně, ačkoliv v jeho hlase znělo i něco jiného. „Můžeš mi vysvětlit, proč ses přestal bavit s Louisem? Je z toho na prášky, protože neví, co udělal špatně!"

„Zayne," vzlykl Harry. „Všechno jsem pokazil." Zelené oči se mu opět zalily slzami. Jak jen by všechno vrátil, kdyby mohl. A teď zjistil, že Louisovi ubližuje. To nikdy nechtěl. Nebavil se s ním, protože si připadal provinile. Pokaždé když byl v jeho blízkosti, dával si pozor, aby to na něm nebylo vidět. No, mluvíme tu o Louisovi, který když chce tak má opravdu skvělé pozorovací schopnosti. Hlavně vůči lidem, na kterých mu záleží. Brunetovi okamžitě došlo, že něco není v pořádku, ale do vysvětlování kudrnáče netlačil.

„Co se stalo?" ptal se opatrně Zayn. Slyšel Harryho vzlyk a netušil, jak má reagovat. „Jsi v pořádku?" Starostlivě vyzvídal.

„Ne," zaúpěl. „Podvedl jsem Louise." Zanaříkal. Spolu s tím přiznáním, klesl na kolena. Nohy už dále nezvládali nést váhu celého těla. Začal se kymácet dopředu a dozadu, naslouchaje tichu na druhém konci. Zayn byl šokovaný.

„Harry," povzdechl si do telefonu. „Lou to ví?" Kudrnáč začal prudce vrtět hlavou, ačkoliv to Zayn nemohl vidět.

„Ne," odpověděl s chvějícím se hlasem. Jak to mohl udělat?! Jak něco tak hrozného mohl udělat Lousiovi. Louisovi, kterého měl tak rád! „Nevím, jestli mu to mám říct. Nevím, jak by reagoval. Nechci mu ublížit, ale... Já nevím, Zayne." Vzlykal, chvěl se a kymácel sebou dopředu a dozadu. Chtěl vrátit čas. Nikdy by se neopil, kdyby věděl, jak to dopadne.

„Oh, Harry," vzdychl si Zayn. „Mám se stavit, nebo mi vše řekneš přes telefon?"

„Přijď."

~~~

„Ahoj, Zayne," pozdravila ho Harryho matka. „Doufám, že se všechno vyřeší. Se mnou nemluví, ale je úplně zdrcený. Ať se stalo cokoliv,... vyřešte to." Spustila, jen co vešel dovnitř. Zayn jen přikývl a protáhl se kolem ní. Pospíšil si do Harryho pokoje.