CHAPTER 7

308 7 2
                                    

Ráno jsem se vzbudila a šla se nasnídat do restaurace. Pedri si sedl za mnou a pak i Gavi.

„ Čau. Nevíš kde je Summer?” zeptá se mě Gavi.

„ Jo má děsnej bolehlav.” odpověděla jsem mu.

„ Chudák.”

„ Gaviro tys ji přidával ty panáky.”

„ To už je podruhé co si řekla moje příjmení. A pořád čekám na vysvětlení.”

„ Jaký vysvětlení?” zeptá se nás Pedri.

„ Žádný.”

„ Nesnáší mě.” odpověděl mu Gavi.

„ Já tě zabiju.” řekla jsem mu a on dal ruce nahoru.

„ Přijdeš se kouknout dneska na nás zápas?” zeptal se mě Pedri aby změnil téma.

„ Jasně že jo.” odpovím mu hned. Začal mi zvonit telefon . Byla to máma.

„ Omluvte mě.” zvedla jsem se a šla na chodbu. Zvedla jsem to .

„ Mami?” zeptám se.

„ Ahoj zlato. Potřebujeme ti s tatínkem něco říct.” zněla fakt opile.

„ Seš vpohodě?” zeptala jsem se ji .

„ Jo chtěli jsme ti říct že máš mladší sestru.” řekl táta opile.

„ Cože?” to mě zarazilo.

„ Jo máš mladší sestru. Je v dětským domově. Nechtěli jsme ji a tys nám bohatě stačila.” vysvětlila mi máma.

„ To nechápu. A jak se jmenuje?” zeptám se jich.

„ Sarah asi...” odpověděl mi táta.

„ A už musíme jít. Tak čau.” máma si myslela že to tipla ale netipla.

„ Spratek jeden. Nesnáším ji.” řekla do telefonu. Tipla jsem to a sjela po zdi dolů na zem.

„ Seš vpohodě?” Gavi za mnou přišel a zvedl mě ze země.

„ Jo díky. Právě teď moc věcí se mi děje v životě a potřebuju je urovnat. Chtěl si vysvětlení.” řekla jsem a on mě vedl k němu do pokoje. Posadila jsem se na gauč a on si sedl vedle mě.

„ Povídej.” vyzval mě.

„ Když jsme se narodili byli jsme nejlepší kamarádi ale já v deseti musela odjet.” začala jsem a mu to hned docvaklo.

„ Naštvalo mě že si mě prostě vymazal že života. Nezavolal si a ani si nenapsal.” dopověděla jsem.

„ Týden potom co jsi odjela nám shořel dům. Stěží jsme se dostali ven. Nechtěl jsem tě vymazat že života. Vzpomínal jsem na tebe každej den ale pamatoval jsem si jen tvoje desetiletý já. Chtěl jsem ti zavolat ale nevěděl jsem číslo a máma taky ne.” vysvětlil mi.

„ Vám shořel dům?”

„ Jo.” chvíli byli ticho.

„ Takže jsme zase nerozlučná dvojka?” zeptala se ho a on se zasmál.

„ Jasně že jo.” řekl a mě začali téct slzy protože jsem si vzpomněla co máma řekla.

„ Co se děje?” zeptal se mě.

„ Uhm právě jsem zjistila že mám sestru a máma mi řekla že mě nesnáší.” odpověděla jsem mu a on mě objal.

„ Jak by to nějakej rodič mohl udělat.”

„ A moje sestra je v dětským domově. Nevím kolik jí je ale vím že ji od tama potřebuju dostat.”

„ Pomůžu ti. Pedri a Summer určitě taky. Neboj se.” Gavi mě uklidňoval jen co to šlo. „ Máš novou rodinu Madds. My tě neopustíme.”
...

A/N: Srry že je to tak krátký. Některé kapitoly jsou delší a některé kratší. Anyway. Doufám že se vám tahle kapitola líbila. Pomalu ale jistě se blížíme k first kiss. Ale nebudu dál spoilovat.

MAGIC IN THE AIR Kde žijí příběhy. Začni objevovat