CHAPTER 4

367 8 4
                                    

„Máš nějakej nápad jak se z tohohel dostat?”  zeptám se Pedriho.

„ Jsme uvízli ve výtahu neexistuje plán.” odpověděl mi. Zvedla jsem se a šla k tlačítkům a začala jsem mačkat zvonek. Nic se nestalo.

Začala jsem chodit okolo. Můžu říct že to Pedriho otravovalo.

„ Mohla bys přestat chodit sem a tam prosím?” zeptal se mě když si sedl na zem.

„ Uhm...ne...neexistuje nějaký jiný vchod. Z vrchu?” zeptám se ho.

„ Ne. S Gavim jsme to zkoumali a nic tam není.” odpověděl mi a já si sedla naproti němu a koukla se do batohu.

„ Co hledáš?” zeptal se mě.

„ Jo. Mám to.” řekla jsem když jsem vytáhla pití. Napila jsem se a pak jsem dala pití Pedrimu.

„ Díky. Uhm nemáš tam nějaký jídlo?” zeptal se mě.

Já se jenom šibalsky usmála a on se pak taky usmál.

„ Co je?” zeptal se mě.

„ Nic.” začala jsem se smát.

„ Proč se směješ?” zeptal se mě. Vytáhla jsem z batohu tašku z KFC a a pizzerie. Pak jsem ještě vytáhla burrito a bagety a burgery. Všechno jsem dala doprostřed.

„ Jak?” zeptal se mě.

„ Před tréninkem jsem šla nakoupit jídlo. Po tréninku mám vždycky hlad a jinak to skladuju týdem. Ale teď se to hodí páč jsem taky od rána nejedla.” 

„ Ty seš borec.” řekl mi a oba jsme se zasmáli. Dala jsem si jedno burrito a pak už jsem nemohla.

Sedla jsem si naproti Pedrimu a strašně moc jsem se potila .

„ Seš vpohodě?” zeptal se mě.

„ Budu. Až odsud vypadneme.” řekla jsem mu unaveně.

„ Počkej. Ty...jsi klaustrofobik?” zeptal se mě opatrně.

„To jde tak vidět?” zeptám se ho a pousměju se. Šel za mnou a sedl si vedle mě.

„ Co můžu udělat abych ti pomohl.” zeptal se mě starostně.

„ Jen buď tady se mnou.” položila jsem si hlavu na jeho rameno.

Asi jsem musela usnout protože jsem se vzbudila a ležela jsem v posteli ale ne v mojí.

Viděla jsem jak Pedri šel ke mě.

„ Co...co se stalo?” zeptám se ho ospale.

„Dostali nás ven a ty jsi spala tak jsem tě vzal do mého pokoje.” vysvětlil mi.

„ Díky. Kolik je hodin?” zeptám se ho.

„ Je 18:00 proč?” zeptal se.

„ Můžu tady přepsat. Jsem moc líná dojít ke mě na pokoj.”

„ Jo jasně. ” někdo zaklepal na dveře.

„Kdo to je?” zeptala jsem se ho.

„ Překvápko.” jednoduše odpověděl a šel ke dveřím.

„ Čau brácho. Ahoj Summer.” Pedri někoho pozdravil. Pak až jsem poznala že to je Gavi a Summer.

Pedri mi podal pizzu. Já ji otevřela a Chtěla si dát kousek ale Gavi se sedl vedle mě a ukradl mi tu pizzu.

„ Gaviro to je moje pizza.” sebrala jsem mu to z rukou a konečně si kousla.

„ Pustíme si film?” zeptá se Summer.

„ Jo a co pustíme?” zeptal se Pedri. Koukla jsem se na Gaviho. Když jsme byli malý tak jsme se koukali na marvelovky. A to hodně.

„ Strážce Galaxie.” řekneme oba zároveň. Pochvilce jsme se začali smát. Pedri to pustil a my se koukali.

A/N: Výjimečně vydávám dneska když je ten Silvestr. Jinak budu vydávát každý pondělí a středy.
Šťastný nový rok 🥳

MAGIC IN THE AIR Kde žijí příběhy. Začni objevovat