MAGIC IN THE AIR

CHAPTER 22

Pedri's POV

Ráno jsem se vzbudil a udělal jsem si ranní hygienu. Potom jsem se převlíkl a chtěl jsem jít na snídani,ale první jsem chtěl zkontrolovat Maddison.

Když jsem přišel ke dveřím tak jsem zaťukal. Nic

Zaťukal jsem znovu,ale pořád nic. „ Maddison to jsem já Pedri. Seš tam?" zeptal jsem se přes dveře,ale zase žádná odezva. Nechtěl jsem odejít,ale pak mě napadlo, že by mohla být ještě na snídani tak jsem se vydal tam.

Přišel jsem k našemu stolu kde seděla Summer,Gavi,Sarah, Xavi a Ferran. „ Čau lidi. Neviděli jste Maddison?" zeptal jsem se a přisedl si k nim.

„ Taky jsem ji sháněl,ale nikde není. Ani ve svým pokoji." odpověděl mi Xavi. Ok teď jsem se začal fakt bát.

„ Zkusím zavolat Raphovi,jestli neví kde je." řekl jsem a vzal si do rukou telefon a vytočil Raphovo číslo.

„ Pedri? Děje se něco?" zeptal se mě když to zvedl.

„ Čau, není u tebe Maddison?" zeptal jsem se starostlivě.

„Ne, proč? Stalo se jí něco?" zeptal se taky starostlivě.

„ A není třeba u Neymara?" ignoroval jsem jeho otázku a zeptal se znovu.

„ Počkej dám ti ho." řekl mi a předal Neymarovi telefon.

„ Čau Pedri. Co se stalo?" zeptal se mě Neymar.

„ Nepřespala u tebe náhodou Maddison. Nemůžeme ji najít ." řekl jsem mu hned.

„ Ne. Odešla ještě přede mnou. Stalo se jí něco?" zeptal se mě starostlivě i Ney.

„ To nevím. Ale díky." řekl jsem a než mohl něco říct tak jsem to tipl a všichni se na mě podívali. „ Taky neví kde je." oznámil jsem všem.

„ A není třeba na ošetřovně?" zeptala se nás Summer a mě to teď došlo.

„ Něco tě napadlo že jo." řekl mi Ferran a já kývl. Všichni se na mě zase podívali a čekali co řeknu.

„ Včera když jsem šel do pokoje tak jsem s ošetřovny slyšel křik a přišel mi dost povědomej. V ten moment vylitl trenér gymnastického týmu že dveří a řekl mi že to je nějaká Alice nebo co." řekl jsem.

„ Alice mi dnes psala jestli nechci jít na pláž. Ta to určitě není." řekla Summer.

„ Tak už asi víme kde Maddison je. Uhm Ferrane mohl bys na chvíli pohlídat Sarah. Ještě nevíme co je Maddie a nechci aby se Sarah pak bála." řekl Xavi a Ferran kývl a převzal si Sarah.

„ Tak jdeme." Gavi zavelel a všichni jsem šli směr ošetřovna. Summer otevřela dveře a my jsme potichu vešli dovnitř a slyšeli jsem jak se tam někdo baví.

„ Co s ní uděláme?"

„ To nevím,ale na finále ji potřebujeme. Je jedna z mála která dokáže ustát Full out."

Oba trenéři se na nás otočili a probodávali nás pohledem. Pak jsem si, ale všiml Maddison, která bezmocně ležela na lůžku.

„ Tady byste neměli být." řekla nám ta trenérka. Upřímně mi to bylo jedno. Šel jsem k Maddison a chytil ji za ruku.

„ Co se jí stalo?" zeptal jsem se zlomeným hlasem.

„ Včera večer mi volala že ji strašně bolí noha tak jsem ji zavedl sem a ona pak omdlela a ještě se nevzbudila." odpověděl mi ten trenér.

„ Proč jste mi to včera neřekl. Mohl jsem tady být s ní. Mohl..." nahrnuly se mi slzy do očí a jediná Summer si toho všimla a vtáhla si mě do objetí. Začala jsem vzlykat do jejího ramene a ona mě hladila po zádech.

„ No necháme vás o samotě." trenéři zmizeli a já pořád vzlykal v objetí Summer.

Maddie's POV

Vzbudila jsem se a slyšela jsem někoho brečet. Opatrně jsem otevřela oči a viděla jsem Pedriho a Summer jak se objímají .

„ Pedri?" řekla jsem slabě. On hned spozornil, utřel si slzy a přišel ke mně a chytil mě za ruku. „ co se stalo?" zeptala jsem se pořád slabě.

„ Tvůj trenér nám řekl že tě bolela noha. Proč si mi nic neřekla?" zeptal se mě pořád starostlivě.

„ Tak jo lidi. Jdeme." řekl najednou Xavi a táhl Summer s Gavim pryč z ošetřovny abychom mohli být s Pedrim sami.

„ Nechtěla jsem tě připravit o chvíli s Messim. Vím z toho jste spolu kdysi hráli a vím že jste si byli dost blízcí." odpověděla jsem mu a on nezaváhal a políbil mě.

„ Musel jsem být fakt blbec když jsem se rozešel s tak chytrou, nesobeckou a nádhernou holkou." řekl mi když jsme se odtáhli.

„ Myslím že jsme oba byli trochu mimo, ale teď jsme tady a oba jsme se poučili z našich chyb." řekl jsem mu.

„ To máš pravdu. Prosím příště ale zavolej mě. Fakt jsem se o tebe bál." řekl mi.

„ Já vím a promiň. Zvažovala jsem že ti zavolám,ale taky jsem nechtěla aby běžel od stadionu až sem na hotel." řekla jsem mu.

„ Pro tebe bych běžel i na konec světa Maddison. A to si pamatuj." řekl mi a já se pousmála a znovu ho políbila. Nakonec si Pedri lehl vedle mě a nějak jsme si celý den povídali a potom jsme oba v objetí usnuli.