MAGIC IN THE AIR

CHAPTER 14

S Pedrim jsme se teď procházeli na pláži. Ruka v ruce ale Pedri byl podivně ticho. Zastavili jsme a  Pedri se na mě koukl.

„ Proč si mi nic neřekla?” zeptal se. Vypadal celkem naštvaně. Slyšela jsem hřmění. Jo dneska měla být bouřka. Skvělý.

„ Nechápu co tím myslíš.” řekla jsem nevinně.

„ Měli jsme jít na večeři a ty jsi nepřišla a ani si mi neřekla kde jsi nebo kam se chystáš.” vyjel po mě. Už začalo pršet úplně.

„ Omlouvám. Jen mi trenér z ničeho nic zavolal a rekltze máme hned přiletět do států. A to se vyplatilo.” vysvětlila jsem mu.

„ Mohla si mi říct že děláš gymnastiku.” řekl naštvaně.

„ Doslova jsem před tebou udělala nejtěžší trik. Jak ti to mohlo nedojit.” vyjela jsem po něm zpátky.

„ Jak mi to mohlo nedojít? Hraju fotbal. Nedělám nějakou kravinu které se říká gymnastika.” zakřičel po mě. Oba jsme byli mokří. Jakože dost.

„ Víš ty vůbec co je to gymnastika?” zeptala jsem se ho naštvaně.

„ Ne a je mi to jedno.”

„ V gymnastice máš větší zranění než ve fotbale Pedri.” zakřičela jsem na něho.

„ Málem jsme zůstal na vozíčku.” řekl naštvaně.

„ A já málem zůstala mrtvá.” řekla jsem.

„ Kéž by to tak zůstalo.” řekl a mě se zabodl šíp do srdce. Pedri se na mě ani nepodíval a v tom dešti odešel.

Začali mi téct slzy. Když jsem se vzpamatovala tak jsem šla ke Xavimu.
Zaťukala jsem na dveře a on je hned otevřel. Viděl že jsem celá mokrá a viděl že mi tečou slzy.

„ Oh Maddie.” řekl smutně. Kompletně jsem se rozbrečela a on mě hned obejmul. Šli jsme dovnitř a sedli jsme si na gauč a já jsme pořád brečela Xavimu do ramene.

Po asi hodině jsem se uklidnila. Xavi mi dal ručník a udělal mi čaj. Sedl si vedle mě a koukl se na mě.

„ Co se stalo?” zeptal se mile. Já se koukala na ten hrnek s čajem a vymýšlela jsem větu.

„ Uhm. Pedri si chtěl promluvit a..” odmlčela jsem se. „ Pohádali jsme se.

Mohla bych prosím zůstat u tebe. Aspoň do mistrovství?” zeptala jsem se ho.

„ Jasně že můžeš.” řekl mi a já kývla. Šla jsem se osprchovat a prevlict se protože jsme se Summer tady měli pořád kufry.
Sešla jsem dolů a Sarah se koukala na
Kouzelnou berušku a černého kocoura. Pousmála jsem se a sedla si vedle ní.

„ Na co to koukáš?” zeptala jsem se jí i když jsem to věděla.

„ Kouzelná beruška a černý kocour.” odpověděla sladce.

„ Oh. Tak to se musím koukat taky.” řekla jsem vážně a ona se zasmála. A tak dopadl můj večer. Koukání se na pohádku s mojí sestrou která byla jediná která mi v ten moment mohla zlepšit náladu.

A/N: Sorry za chyby.