Jmenuji se Y/n L/n
Asasin úroveň S
Nejvíc hledaná kriminálnice
Moji rodiče byli taky asasini. Jejich jména jsou hodně známé v Japonsku. Když jsem byla ještě u mámy v bříšku, mysleli si, že budu kluk.
Jejich očekávání se nesplnilo, takže mě museli trénovat dvakrát víc, než jejich rodiče je.
Když mi byli čtyři, začali mi tréninky. Vyrostla jsem jako jejich Smrtelná zbraň. Dělala jsem všechno co mi řekli.
Zabila jsem víc než tisíc nevinných lidí. Jen protože to po mně chtěli. Už několikrát jsem kvůli nich málem zemřela. Několikrát mě dokonce málem i chytili, jen protože jsem je musela zachránit.
A k čemu mi to bylo?
K ničemu...
Jediné co jsem vždy chtěla, bylo aby na mě byli pyšní. Pokaždé co mě ale viděli, tak si přáli abych se narodila jako kluk.
Nikdy jsem pro ně nebyla dost dobrá. Jediné co jsem od nich kdy dostala, bylo nemilosrdné mučení a slova které mi trhaly srdce na malinké kousíčky.
Budu pro ně někdy dostatečně dobrá?
Nebudu.
Tak dlouho, dokud budu žena, tak mě nikdy neuvidí jako vlastní dítě.
I kdybych jednoho dne prostě zmizela, tak mě nebudou hledat, nebudou se o mě zajímat.
Jmenovala jsem se "Shadow" protože jsem zabíjela jen v noci. Vypadalo to, že jsem muž, to bylo to, co rodiče vždycky chtěli, ale bylo to zbytečné úsilí.
Bylo to v létě. Přišla jsem domů a zjistila jsem, že mě rodiče opustili nadobro.
Nikdy mě nehledali.
Takže jsem si myslela, že když budu každý den zabíjet další a další nevinné lidi, že se objevím v televizi a moji rodiče uvidí, co jsem dokázala a vrátí se ke mně.
Jednou v noci, jsem se sama procházela po ulici a najednou jsem uslyšela kňučení umírající kočky.
Šla jsem za tím zvukem a po chvíli jsem našla malou kočku, kterou právě srazilo auto. Byla na tom hodně špatně. Vytáhla jsem svůj nůž, abych ukončila její trápení, ale v tom mě nějaký hlas zastavil.
,,Hej co to děláš?" Otočila jsem se a uviděla blonďaté vlasy s tmavě hnědýma očima. Byl to muž. Měl na sobě bílou mikinu a bílé kalhoty.
,,Ta kočka umírá, tak ji chci pomoct, aby se už netrápila." Odpověděla jsem a on přišel blíž ke kočce.
,,Pořád ji můžu zachránit." Řekl a já jsem protočila panenkama.
,,Proč bys zachraňoval její život, když teď trpí bolestí? To je strašné." Byla jsem připravená je oba zabít.
,,Možná to je strašné pro tebe, ale proč ji chceš zabíjet, když ji můžu zachránit?" Zeptal se a mně v ten moment úplně došly slova.
Už od doby, co jsem byla dítě, můj úkol byl vždycky zabít, zabít a zabít.
Kdo si myslí že je?
Zachraňovat kočce život? To nedává smysl!
,,Proč by se měla dál trápit, když to můžeš teď a tady ukončit!" Namířila jsem svůj nůž na kočku, ale on ji schoval do náruče.
,,Když neznáš cenu života, tak si myslím, že ty sama nemusíš žít!" Řekl a mně došly slova.
,,Ty snad nevíš kdo já jsem?" Pohlédla jsem na něj. On na mě zíral a snažil se mě přečíst.
,,Potřebuju to vůbec vědět?" Byla jeho odpověď. Poté se otočil a s kočkou v náruči odešel.
Prostě si jen tak odešel. Dokonce jsem na sobě měla oblečení, které jsem vždy nosila jako Shadow. Ale na něm nebyl vidět ani náznak strachu, když mě viděl.
Jsem hodně známá vražedkyně tady v Japonsku, kdyby mě někdo viděl byli by hned vystrašení a pokusili by se utéct. Ale tenhle blonďák byl jiný.
Zachránit život kočce bylo pro něj víc důležité, než si zachránit svůj.
On mě neviděl jako Shadow. Viděl mě jako člověka, který chce prostě zabít kočku.
Neukázal na sobě znát žádný strach, prostě mi hleděl hluboko do očí. Vím, že mě poznal, ale neřešil to.
A přesně teď jsem začala rozumět, jaký je smysl života. Od tohohle dne jsem přestala zabíjet nevinné lidi.
Vyhledávala jsem jen ty, kteří byli zlí a dělali špatné věci.
Toho blonďáka jsem už nikdy neviděla. Byla jsem ale ráda, protože čím dál, jsem od něj byla, tím víc byl v bezpečí.
Stal se mým světlem když jsem byla v největší tmě.
Stín má jen jednu slabost.
A to je světlo.
On byl mé světlo
♤ ♧ ♡ ♢ ♤ ♧ ♡ ♢
Poznala jsem Hira, Byl to syn Ketonga. Vůdce skupiny, které jsem se na pláži snažila vyhýbat.
Oni jsou taky jedna skupina z asasinů. Jedna z úhlavních nepřítelů mých rodičů. Jejich skupina se snažila zabít skupinu mého otce po několik let.
Chtěli mě vzít do své skupiny. Ale já jsem se rozhodla, že uteču a budu žít normální život. To bylo po tom, co jsem poprvé potkala Chishiyu.
Dokud neznali mojí identitu, žila jsem jako normální člověk a snažila se zapomenout na to, že jsem Shadow kdy byla.
I když zjistili kde žiju a zjistili mé pohlaví, tak neznali mou identitu.
Poté jsem se rozhodla, že se vrátím zase k tomu být Shadow. Bylo pro mě snazší se pohybovat z jednoho místa na druhé. Dokud se neobjevily tyto hry a já jsem je nemusela hrát ve svém přestrojení.
ČTEŠ
The shadow (Chishiya x reader) cz překlad
FanfictionTohle je český překlad příběhu The shadow Autor ~ @feifei17 #Chishiya❤️ @k.bouchalovaa