The shadow (Chishiya x reader) cz překlad

29

,,Pozor!" Odstrčila jsem ho, když letěl další šíp.

,,Jsou tady dva lidi co po nás střílí, jeden je osmnáct metrů daleko, druhý šest. Musíš se rozhodnout blondýno, jestli se zachráníš s ostatními, nebo se nám dál budeš plést do cesty." Slyšela jsem jak Haru říká a zadívala se Chishiyovi do očí.

,,Hele, já vím, že jsem ti slíbila, že mi budeš moct pomoc, ale prostě to nebude teď, zvládnu to tady s Haruem. Nejsem sama, jsem s někým, kdo je stejně dobrý jako já. Prostě potřebuju aby jsi mi věřil." Řekla jsem mu a on nejistě pomalu přikývl.

,,Ještě nejsi úplně uzdravená, nenechám tě tady." Zíral mi hluboko do očí a já si povzdychla.

,,Je tady se mnou Haru a já vím, že ty víš, že on je schopný mě obránit, tak to prosím nedělej ještě těžší, než už to je." Prosila jsem ho.

Chishiya se ušklíbll. ,,Dobře, ale potom strávíš celý jeden den jen se mnou."

,,Platí." Dala jsem mu letmou pusu na rty a pomohla mu vstát. ,,Dělej tohle po celé mé vízum."

Jeho líčka začínala pomalu rudnout. Vidím, že mou pusu nečekal.

,,Platí, buď opatrná." Starostlivě na mě pohlédl a já jsem přikývla.

,,Budu."

,,Tady, vezmi si to. Má to tři náboje. Kdyby jste byli v nebezpečí, vystřelte, okamžitě za váma přijdeme." Dala jsem Kuině světlici.

,,Děkuji a dávej na sebe pozor." Kuina mě objala a já přikývla.

Od tohohle momentu jsme byli rozdělení. Chishiya šel s Kuinou, Tattou a Kirou, mezitím já a Haru jsme zabíjeli protihráče.

Chishiyův POV

Jak moc jsem ji nechtěl opustit, neměl jsem jinou možnost. Možná jsem chytrý, ale vážně nejsem dobrý v bojování, navíc když dojde jeden na jednoho.

,,Pojďte!" Zakřičel jsem na ostatní a oni přikývli.

,,Budou v pořádku, že jo?" Kuina se zeptala a já se naposled ohlédl za y/n.

Zabila dalšího protihráče. Usmál jsem se.

,,Bude v pohodě, nikdo ji nedokáže zabít." Řekl jsem pyšně a Kuina se zachichotala.

,,Zvykla bych si na tuhle stránku tebe." Kuina okomentovala a já jsem se vrátil ke svému normálnímu chování.

,,No a co."

Našli jsme bezpečné místo, takže jsme tady na chvíli zůstali.

,,Budu první hlídat." Kuina navrhla. Věděl jsem, že chce hlídat, aby viděla, kdy se y/n a Haru vrátí.

Tatta si sedl vedle mě, než se na mě Kira zase začala lepit.

Přísahám, že kdyby nebyla v našem týmu tak bych-

,,Myslíš, že jsou v pohodě?" Z mých myšlenek mě vyrušil Tatta.

,,Budou v pohodě." Odpověděl jsem dívajíc se směrem, kde je y/n. ,,Ona bude v pohodě."

,,Víš, byla to sranda, když mi y/n řekla, že jsem její bratr. Nejdřív jsem tomu nemohl uvěřit, ale když mi řekla o naší matce, uvědomil jsem si, že jsem byl požehnán sestrou." Zasmál se a já přikývl.

,,Y/n je ta nejsilnější, nejstatečnější a nejtvrdohlavější žena, jakou jsem kdy poznal. Nemohl jsem uvěřit, co všechno si v minulosti zažila." Dál vysvětloval a já jsem si snažil představit, čím vším si v minulosti musela projít.

Byla assasin a já jsem se jí nebál. Vlastně, dokonce jsem se do ní zamiloval. Byla to láska na první pohled.

Ty zdi, které jsem si kolem sebe po celé ty roky stavěl, se zbořily, jakmile jsem y/n poprvé viděl.

Na začátku jsem ještě nějak dokázal ovládat své city, ale jak šel čas, bylo to těžší a těžší.

,,Víš, y/n mi řekla, jak jste se poprvé setkali." Tatta řekl a já jsem nadzvedl obočí.

Poprvé jsme se setkali ve hře Hide n Seek, ale tam Tatta nebyl.

,,Jak to myslíš? Naše první setkání?" Zeptal jsem se ho a on se usmál.

,,Vzpomínáš si na Cheshire kočku z Alenky z říše divů?" Nechápavě jsem se na něj podíval, ale přikývl jsem. ,,No, tak byla tady kočka která vypadala jako ta z Alenky z říše divů, umírala na ulici."

Najednou jsem měl živě před očima vzpomínku, kdy někdo chtěl zabít kočku.

,,Člověk, kterého jsi ten den potkal, byla Shadow." Tatta se na mě ušklíbl a já vytřeštil oči.

______________
,,Proč by se měl trápit ještě víc, když to tady a teď můžeš ukončit!" Namířila svůj meč přímo proti kočce, ale já jsem ji v obraně držel.

,,Pokud si neumíš vážit života, hádám, že ten tvůj nemá žádnou cenu!" Zařval jsem na ni a ona na mě beze slov hleděla.

,,Ty nevíš kdo jsem?" Překvapeně se zeptala a já si ji prohlédl od hlavy až po patu.

,,Potřebuji to vůbec vědět?"

Nechal jsem ji tam s touhle otázkou a odešel jsem. Věděl jsem kdo je, ale nikomu neublíží, když budu předstírat, že to nevím.

________________

,,Už si vzpomínám!" Radostně jsem zvolal a Tatta se zasmál.

,,Říkala, že jsi to možná zapomněl." Se smíchem řekl a já jsem jen protočil panenky.

Takže jsem ji už předtím v životě potkal. A hádali jsme se o životu kočky.