The shadow (Chishiya x reader) cz překlad

27

,,Takže další hru budeme hrát zase spolu? To je hustý!" Kuina zapištěla a já se usmála.

Byli jsme na cestě k autu, které nám přiřadili. Chishiya požádal abychom my tři byli ve stejném autě, což Kloboučník schválil.

Samozřejmě s náma pojede i můj bratr, protože mi stále nevěří když jsem sama jen s Chishiyou.

,,Na tom není nic hustýho, ještě ani nemám načerpanou všechnu svou sílu a energii." Zastěžovala jsem si a Tatta mě objal kolem ramen.

,,Je dobře že jsi se vzbudila, jinak by tě Chishiya musel nosit po celou dobu, co bychom hráli." Řekl Tatta. Když jsem se podívala na Chishiyu, uhnul pohledem.

,,Samozřejmě že by y/n po celou dobu nosil, on ji totiž strašně strašně moc milu-" Kuina byla přerušena, když ji Chishiya dal ruku před ústa a zašeptal jí něco, aby přestala.

,,Bože, chápu to, Cheshire, proč musíš být tak hrubý." Kuina poznamenala a Chishiya se jen ušklíbl, aby zakryl svůj vztek.

Cheshire?

,,Nenesl bych y/n, je moc těžká." A náš normální Chishiya je zase zpět.

Předtím byl milý a hodný přítel, ale teď už je zase jen Chishiya.

,,Nejsem moc těžká." Poznamenala jsem a viděla jsem jak se Chishiya tajně usmál, což mě donutilo se usmát taky.

Když jsme došli k autu, byla v něm dívka, která čekala až pojedeme. Měla dlouhé černé vlasy, tmavé oči a velice odhalující plavky.

Jakmile nás uviděla, úplně se jí rozzářily oči. Postavila se před Chishiyu.

,,C-Chishiyo, jmenuju se Kira a pozoruju tě už od té doby, co jsi přišel na pláž." Stydlivě se představila, ale Chishiya jen nezaujatě pozvedl obočí.
,,Přemýšlela jsem jestli bychom třeba nemohli být k-kamarádi?"

,,Nemám zájem." Chishiya ji odbyl a jen kolem ní prošel. V hlavě jsem se zaradovala.

On je můj děvče, jenom můj!

Chtěla jsem jít za Chishiyou do auta, ale Kira mě předběhla. Chishiya seděl u okna, takže Kira si sedla doprostřed.

Tatta a Kuina se na ni naštvaně podívali a Chishiya se koukal na mě. Chtěl si přesednout jinam, ale řidič na něj zařval, ať zůstane tam kde je.

,,Pohněte si a nastupte už!" Řekl řidič rozčíleně a já si jen povzdechla.

Tatta si sedl dopředu a já vedle Kiry. Kuina se vmáčkla mezi mě a Kiru, takže ta se přitulila ještě blíž k Chishiyovi.

Chishiya ji ignoroval a jen mlčky zíral z okna.

Když auto zatočilo prudce doprava, Kira toho využila, víc se namáčkla na Chishiyu a rukama ho objala.

,,Chceš abych ji v průběhu hry zlomila všechny kosti?" Kuina s úsměvem zašeptala a já jsem zavrtěla hlavou.

,,Mohla bych to udělat sama, ale nerada ubližuji slabším lidem." Zašeptala jsem jí nazpět a ona se tiše zasmála.

,,Jejda, prosím jeďte opatrněji!" Kira zakňučela.

Chishiya se na ni mračil mezitím co ze sebe setřepával její ruce. Pak se dál jen díval z okna.

Kira zopakovala to, co udělala předtím, i když zatáčka nebyla tak prudká. Chishiya si otráveně povzdychl.

,,Jestli se mě ještě jednou dotkneš, zlámu ti všechy kosti v těle." Chishiya varoval Kiru a ta se přikrčila zpět na své místo.

Já a Kuina jsme se na sebe pobaveně usmály, ale Tatta se tvářil jak kdyby právě viděl ducha.

Chishiya se na mě s úsměvem podíval, ale pak svou pozornost věnoval zase oknu.

,,No, myslím, že už jí kosti lámat nemusíme." Řekal Kuina s úsměvem a já přikývla.

Jak znám Chishiyu, tak oba moc dobře víme, že je schopný Kiře bez milosti vážně všechny kosti zlomit.

Konečně jsme dojeli k naší herní aréně. Byla v podzemí. Sklopila jsem hlavu a povzdechla si. Ani jsem neměla žádný čas na Chishiyu a už zase musíme hrát.

Nemůžu uvěřit, že jsem dva týdny prospala a vzbudila se přesně před vypršením mého víza. Chci aby jen všechny hry zmizely a já mohla v klidu žít s Chishiyou normální život.

Jak já bych s ním chtěla zestárnout, mít děti, rodinu a nestarat se o žádné hry. Jestli se vrátíme zpět do normálního světa, tak budu mít možnost tohle s Chishiyou zažít.

,,Jsi v pohodě?" Kuina mě přerušila z mého snění, když mi starostlivě položila ruku na rameno.

,,Jo, jen přemýšlím nad tím, že tohle je přesně to, co jsem potřebovala po probuzení z dvoutýdenního spánku." Frustrovaně jsem si povzdechla.

,,To bude dobrý, prostě zkus tuhle hru přežít bez jakéhokoliv zranění a potom se zase vrátíš na pláž a budeš moct být jen s Chishiyou." S úsměvem mě povzbudila a já jsem přikývla.

,,Takže si na nikoho nedovoluj sama, jinak ti dám pořádnou ránu do hlavy, aby sis uvědomila, že jsem na tebe naštvaná." Dodala vážně a já se zasmála.

,,Dobře, dobře, nebudu, slibuju." Zvedla jsem ruce v obranném gestu a Kuina přikývla.

,,Dobře."

Telefon, který jsme dostali, byl vodě odolný. Ohlédla jsem se kolem, abych si prohlédla ostatní hráče.

Někteří z nich vypadali, že hry hrajou už hodně dlouho, jiní vypadali, jako by byla tohle jejich první hra.

Jeden z hráčů ale upoutal mojí pozornost. Měl na sobě černou mikinu, pod ní bílé tričko, černé kalhoty a černé boty.

Taky měl černé vlasy a oči a měl meč.

on je profesionál jako já... tohle bude zajímavé