It Can Be Our Secret - Dnf

39

pov George

Po našem společném obědě jsem Dreama přemluvil, aby jsme šli ještě někam do centra s obchody hlavně s oblečením. Nejdřív nechtěl, ale tak co by pro mě neudělal, nemám pravdu? Zavedl mě tedy do nějakého, podle něj nejlepšího, obchodu co tu je.
"Tak jo, hlavně tu prosím nepobíhej, jako moje sestra. Nikdy ji pak nemůžu najít." Zasmál jsem se, ale hned na to moje oči spadli na jeden obchod. Vzal jsem Dreama za ruku a okamžitě se tam rozeběhl.

Po pár minutách už jsme šli do třetího obchodu. Dream mi táhl moje tašky a já si jen porozhlížel všechno, co tu mají. Ale nakonec si i Dream něco málo koupil. 
Zastavil jsem se ale v tu chvíli, co jsme prošli kolem oddělení se sukněmi... Hrozně mě to lákalo.. ale nevím, co by si o tom ostatní mysleli.. 
Dream se taky zastavil a podíval se tam, kam jsem se díval já. Pak se znovu podíval na mě.
"Chceš nějakou?" Rychle jsem se na něj podíval s nadějí v očích. Dream se nad mým výrazem zasmál, já se rozeběhl k těm sukním a prohlížel si je.

Nakonec jsem si vybral asi tři sukně. Dream to zaplatil a šli jsme dál. Sice se na nás pokladní dívala divně, ale řešit to nebudu. Je to moje věc.
Šli jsme po schodech do druhého patra centra, ale v tom jsem zahlédl ty nejvíc otravné lidi, co můžou existovat... paparazzi. 
Ještě jsem se to snažil zachránit a vzal jsem Dreama za ruku na opačný směr, ale pozdě, všimli si nás.
"George Davidson!" Dream si jich teď všiml taky. 
"Poběž!" Křikl jsem na něj a zatáhl jsem za jeho ruku. Běželi jsme zpět dolů a prodírali se lidmi co tu byli.
Ale z druhé strany přiběhli také a teď jsme byli doslova obklíčeni paparazzi.. Nikdy mi nebyli příjemný světla foťáku, a teď jich tu je hodně.. Dream se mě snažil nějak zastínit a chránit, ale za chvíli už na nás začali řvát různé otázky a chtěli hned odpovědi. 
"Georgi! Prý jste byl znásilněn! Nechcete nám o tom něco říct?" Zarazil jsem se.. Na chvíli se mi úplně všechno zastavilo.. přestal jsem vnímat naprosto všechny zvuky kolem sebe a v hlavě se mi odehrávala jen jedna myšlenka.. už zase jsem si vzpomněl na tu jednu věc a do očí mi vlítly slzy... Nemohl jsem nic udělat, jen jsem šokovaně stál na místě a nikoho neslyšel a nevnímal..

"Georgi!" Cukl jsem sebou a otočil se na Dreama, který na mě volal.. Nevím proč, ale špatně se mi dýchalo a dělalo se mi špatně z všech těch křiků a blesků od foťáků..
"Pojď.. půjdeme někam na klidnější místo.." řekl po chvíli. 
"Já už chci domů.." Dream přikývl. Podepřel mě a odstrčil pryč paparazzi. Ty se ale jen tak lehce nedali.
"Sakra uhněte vy otravní sráči! Nevidíte, že mu z vás není dobře?!" Zkusil to znovu, tentokrát větší silou a to už se mu je podařilo odstrčit z cesty. Prorvali jsme se mezi nimi a Dream si mě pevně držel u sebe a dával na mě pozor..
Jenže když jsme vyšli ven, byli tu taky.. všude.. Dělalo se mi čím dál hůř a začalo se mi mlžit před očima.. 
"Dreame.." Chytl jsem se jeho ruky, ale pak se mi hned podlomili nohy a před očima se mi zatmělo..

<3