It Can Be Our Secret - Dnf

59

~o rok později~

pov George

Zrovna ležím v náruči Dreama v jeho pokoji na hotelu. Zase jsme tedy, protože jsme se rozhodli, že se po dvou měsících budeme střídat. Dream se ale celý den chová trošičku divně.. Ne jako blbě, ale víc se semnou mazlí a skoro nemluví. 
"Georgi? Půjdeš semnou někam prosím?" Propletl jsem si s Dreamem prsty a podíval se na něj. 
"A kam?" Dream se pousmál a zvedl se semnou. 
"Uvidíš.." Před dveřmi mě položil na zem, abych si mohl vzít boty.

Dream mě vedl za ruku přes hotel, až na zahradu. Prošli jsme zahradou do venkovního sezení, kde mě zavedl přímo doprostřed, aby na nás všichni viděli.
"Co to děláš?" Zeptal jsem se ho s úsměve na tváři. Dream vypadal nervózně, hodně nervózně. 
"Um.. Georgi.." Malinko se ode mě oddálil. Trochu se zasmál a pak se snažil nasadit vážný výraz. Trochu se zasmál, což mě donutilo se taky zasmát, ale pak už opravdu nasadil 'vážný' výraz.

"Georgi.. Přesně před rokem, na tomhle místě, v tomhle hotelu, jsme se dali dohromady.." Trochu nechápavě jsem se na něj podíval, ale moje srdce možná už moc dobře tušilo, co se děje..

"I když jsme ani jeden původně lásku k tomu druhému nechtěli přiznat, byli jsme schopni si odpustit a přijmout se. Stali se dobré i špatné věci.. Zažili jsme spolu ty nejkrásnější momenty, a i když jsem se někdy choval jako totální idiot, vždycky si mi byl schopný odpustit každou, ať už malou nebo velkou, hádku, kterou jsme měli. Byli jsme spolu po celou dobu. Navzájem se každou vteřinu, každou minutu, víc a víc poznávali. Měli jsme se rádi za jakýchkoliv okolností, ať už ten druhý neměl náladu, nebo měl špatný den, respektovali jsme se a přizpůsobili se tomu druhému.." Bože.. Malinko jsem se zasmál a můj úsměv teď byl snad největší, který jsem kdy měl. Moje srdce rychle bušilo s každým jeho slovem ještě víc.. Všichni nás pozorovali a poslouchali.

"Prošli jsme si společně naší cestou, která trvá už jeden rok a měsíc.. a já se tě teď chci zeptat, jestli to semnou jsi ještě schopný vydržet dál.." Moje srdce se skoro zastavilo, když přede mě Dream poklekl a do rukou vzal prstýnek..
"Georgi Davidsone.. vezmeš si mě?" Dal jsem si ruku před pusu a do očí se mi nahrnuli slzy.. slzy štěstí..
"ANO!" Všichni kolem nás začali tleskat a pískat a.. byli šťastní.. Dream mi dal prstýnek na prst, když vstával ze země. Okamžitě jsem mu skočil do náruče a hodně pevně ho objal.
"Ano! Ano! Ano!!" Dream mě zvedl ze země a zajásal.
"Ty jsi mě neodmítl..  WOHOO!!" 

Lidi kolem nás měli podobné reakce jako on. Někteří si to i natáčeli, takže zítra toho bude celý internet. Normálně by mě to otravovalo, ale víte co? Nevadí mi to. Ne když se jedná o to, že mě kluk mých snů požádal o ruku..
"Já bych tě nikdy neodmítl ty idiote.."  Oba dva jsme se zasmáli.. Dream si mě pak položil na zem a oba dva jsme se natáhli pro ten nejprocítěnější a nejdelší polibek, který byl plný lásky, důvěry a štěstí.. 

Tohle, je oficiálně ten nejlepší den mého života.. Když lidi kolem přestali tleskat a trochu se to zklidnilo, odtáhli jsme se od sebe s Dreamem. Otřel mi slzy z obličeje a opřel si jeho čelo o to moje.. Vypadal tak šťastně.. A taky že byl. I já byl šťastný.. Dream mě vzal za ruku, na které jsem měl ten prstýnek. Opravdu mě zná dobře, protože tohle je ten nejhezčí prstýnek, co jsem kdy viděl..
"Líbí se ti..?" Zeptal se po chvíli, když se na mě zadíval tím jeho zamilovaným pohledem. Pohled jsem mu oplatil a přikývl.
"Je překrásný.." Miluju ho.. miluju Dreama.. Hrozně moc ho miluju. 

Surprise bitches! Zítra bude poslední kapitola, dobrou noc<3