It Can Be Our Secret - Dnf

10

pov Dream

Po tom, co jsme se s Georgem hádali a on mě poslal pryč, jsem si šel sednout ven do naší zahrady. Přemýšlel jsem úplně nad vším. Asi je chyba opravdu ve mě..
"Co ten protáhlí obličej?" Otočil jsem se za hlasem, který moc dobře znám. Moje sestra si ke mě přisedla.
"Ale nic.." Ona na mě ale pozná, že nejsem v poho.
"Jo, jasně. Co se děje Dreame?" Zeptala se mě. 
"Asi čtyřikrát už jsem se snažil omluvit Georgovi, ale vždycky mi buď někdo překazil a nebo mě nenechal domluvit.." Hrozně mě to štve.. už jsme možná mohli být dávno v pohodě. Ale život si prostě řekl, že ne.
"Ou.. Hele, bude to v pohodě. Určitě se najde čas, kdy se mu budeš moct omluvit. Třeba ještě dneska." Doufám.
"Já nevím.." Musím se prostě snažit, a já se fakt snažím, jen mi to prostě nejde..
"Věř mi Dreame, bude to v pohodě. Zkus to ještě jednou, a když to nevyjde, prostě to vyjde třeba zítra nebo někdy." má pravdu..

Povídali jsme si s Dristou o všem možném a o tom, jak bych se měl Georgovi omluvit. 
"Dreame? Přimotal se do toho i Noah, že?" Ona ví. Vždycky se do toho přimotá Noah.. Přikývl jsem a podíval se do země. 
"Bože to si nemůže dát jednou pokoj? Už je to trapný." Jo souhlasím.
"Já vím.. a bojím se.. že třeba.. já nevím. Získá George a ublíží mu.." To je momentálně můj největší strach.. 
"Nesmíš mu dovolit vyhrát. A já ti pomůžu." To je sice hezké, ale jak zrovna v tomhle chce pomoct?
"Jak?" zeptal jsem se a čekal na Dristy odpověď.
"Promluvím s Georgem. Už jsem dávala dohromady několik lidí. Vás dám dohromady taky." řekla a usmála se.
"Můžeš to zkusit.. ale stejně je to na nic.. nesnáší mě." Drista protočila očima.
"Dreame poslouchej. Když teď zjistí, že jsi se doopravdy změnil, nebude tě nesnášet. Jen tomu prosím věř!" Fajn.. bude ji věřit.

Drista odešla za tátou a já šel zpět do pokoje. Před pokojem jsem se potkal s Noahem.. 
"Co tady děláš?" Zeptal jsem se ho. Noah se přiblble usmál.
"No.. chtěl jsem se jen George zeptat na ten zítřek. Víš, aby za něj nikdo neodpovídal a on mi mohl odpovědět sám za sebe.." Jo jasně..
"Přestaň se snažit Noahu. I kdyby jsi chtěl, tak s ním být nemůžeš.." Noah se zasmál a přišel blíž.
"Za prvé, už zase mluvíš za něj. A za druhé, já s ním nechci být, jen si s ním trochu pohrát.. jestli víš co tím myslím." Odstrčil jsem ho dál od dveří do mého pokoje.
"Opovaž se na něj jenom šáhnout ty kreténe." Tohle mu neprojde.. 
"Hah.. a co s tím uděláš? Přiznej si to, nedostaneš ho. Takže zase prohraješ a já budu mít zase s kým-" 
"Hej Noahu." Drista se z ničeho nic objevila za ním. Noah se rychle otočil a dělal, jako by nic.
"Nemáš náhodou práci? Hosté netrpělivě čekají, a můj táta by asi nebyl moc rád, kdyby tě viděl tady." Noah se na mě naposledy otočil a pak odešel. Drista na mě mrkla a taky odešla.
Podíval jsem se na dveře přede mnou.. možná, že teď je moje šance se konečně omluvit..

<3