𝙸'𝚖 𝙽𝚘𝚝 𝚁𝚒𝚌𝚑

21

"Heywarde, Routledge, Maybank a Hailey, přesně vás potřebuji!" Oslovil nás učitel dějepisu hned po tom, co jsme vylezli z učebny.
"Mám dotaz ohledně historie." Pokračoval učitel.
"Digitalizuju některé dokumenty pro národní historický archiv, takže mám přirozeně přístup k mnoha archivním předmětům a našel jsem tohle, myslím, že by vás to mohlo zajímat."

Učitel držel v ruce šedou krabici. Pope si od něho bednu převzal a opatrně ji otevřel. Uvnitř byl starý hnědý deník. Pope ho otevřel a hned na první straně jsme zaregistrovali obrázek pšenice.
"Je to deník, autor je neznámý..." Řekl učitel.
"A tohle, tohle je dopis Denmarka Tannyho, kopie, také z archivu. Můžete porovnat to písmo." Podal nám papír s vytištěným textem.

Všichni čtyři jsem se postavili kolem dopisu a porovnávali písmo.
"Je úplně stejné." Poznamenala jsem očividný fakt a všichni tři kluci mi dali za pravdu.

Pope zalistoval deníkem a četl si náhodné řádky.
"Hele, tady je podpis kapitána Limbrey...a tady...to jsou něčí iniciály...E.H." přečetl Pope a otočil se na mě.
"Co?" Nechápala jsem.
"Ty máš úplně stejný iniciály." Poznamenal JJ.
"Jo...náhodou...o tom bychom si taky mohli někdy promluvit, až bude dost času." Odpověděla jsem a podívala se na ně pohledem, který jasně říkal, že to určitě nemám v úmyslu říkat před učitelem.

Ty iniciály byly s největší pravděpodobností náhoda, zaprvé, kdyby se někdo jmenoval stejně, tak už je dávno po smrti a za druhé, to ani nebyly moje pravé iniciály.

"Je důležité, znát svojí minulost." Promluvil opět učitel na Popa. Ten stále ještě listoval deníkem.
"Tady je kříž!" Zvolal najednou a všichni jsme se tam nahrnuli. Byl tam obrázek kříže, který jsme podle všeho hledali.
"Byl na Royal Merchantovi." Konečně jsem pochopila, že to byl název lodi. Aspoň jsem měla ten pocit.

"Hele!" Ukázala jsem na nějaký očividně kódovaný nápis.
Cesta k hrobce začíná v ostrovním pokoji
Pope to přečetl nahlas.
"Super, a kde je jaký ostrovní pokoj a co to znamená?" Ptala jsem se, ale všichni zavrtěli hlavami. Nikdo jsme na to neznali odpověď.

Jakmile jsem vylezli ze školy, šli jsme ke mě domů, abychom se sešli s Kiarou a možná i Sarah a prověřili ten deník. První otázka, která zazněla se ale vůbec deníku netýkala.

"Už si otevřela ten dopis?" Zeptal se mě Pope. Zavrtěla jsem hlavou.
"Ne, mám z toho strach, navíc, teď máme jinou práci ne?" Chtěla jsem to nějak zamluvit, protože pak se tím budeme muset zabývat.
"Tak to otevři a až skončíme s křížem, vyřešíme to." Nabádal mě John B, který nejspíš také chtěl vědět, čí jméno bude napsané na papíře.

Vzala jsem ze stolu nažloutlou obálku, ta Limbrey byla asi úchyl na žluté obálky. Roztrhla jsem stranu papíru a vytáhla obsah. Vevnitř byl jen malý přeložený papírek a na něm bylo uprostřed napsáno ozdobným písmem jméno.

"Carlos Singh." Přečetla jsem nahlas.
"Slyšeli jste o něm někdy něco? Já určitě ne. Fajn, pojďme se teď ale zabývat něčím jiným." Znovu jsem odvedla řeč jinam.
"Dokud tu nejsou holky, nemá to smysl, chceme ještě vědět, cos nám chtěla říct předtím kvůli těm iniciálám." Zeptal se zase Pope.

"No víte, ve skutečnosti se úplně nejmenuju Elys Hailey..." Začala jsem svůj proslov.
"Původně jsem se jmenovala Lisa Riley...ale přejmenovala jsem se, když jsem se přestěhovala zpátky sem." Dokončila jsem a všichni tři se na mě dál dívali.

"Co?" Asi se to stane mou oblíbenou otázkou, ptám se na to pořád.
"Nechceš nám teda říct celý svůj příběh? Očividně to nebude tak jednoduchý." Ptal se mě John B.
"Asi na to nemáme dost času..." Snažila jsem se odvést pozornost jinam, ale holky stále nikde. To si s nimi asi vyřídím.

"Času dost, takže?" Vyzvídal Pope a já rezignovala.
"No, tak fajn, ale není to nic moc."