𝙸'𝚖 𝙽𝚘𝚝 𝚁𝚒𝚌𝚑

71

O 1 a půl roku později

"JJi? Kde zas vězíš, za deset minut tam máme bejt!" Zavolala jsem kamsi do domu.
"Už jdu, jen jsem musel něco hodit do kufru..." Ozvalo se a já se zasmála.
"Dobře, ráno budeš mít ještě dost času, ale teď musíme jít." JJ se kolem mě prohnal jako blesk, chytl mě za ruku a táhl mě ven z domu.

Šli jsme na radnici, kde už seděli snad všichni obyvatelé Outer banks a další, které jsem neznala. Pár tam bylo i z Charlestonu, ale nikdo důležitý. Teda pro mě. V první řadě seděl Rafe se svojí holkou, řekla bych. Jsem ráda, že jsem se nakonec nerozhodla pro něj. Sedla jsem si vedle JJe.

Starosta spolu se šerifem nás chválili, mluvili o našem úspěchu se zlatem, ale já nic z toho nevnímala.
Držela jsem JJe za ruku a neustále se usmívala jako sluníčko na hnoji.
Zítra odjíždíme z Outer banks, je to sice trochu brzo, ale koupili jsme dům na pláži jen několik hodin letu odtud, přesně tak, jak si JJ přál.
Každý den budeme jenom surfovat a dělat blbosti. Aspoň nemusíme pracovat, protože jsme naše dvě části pokladu dali dohromady.

Jakmile akce skončila, sešli jsme s JJem, se kterým jsme se stále drželi za ruce z pódia a šli hledat občerstvení. Prodírali jsme se davy lidí, takže nebylo nic divného, když jsme občas do někoho narazili, ale pak do mě někdo narazil takovou silou, že jsem skončila na zemi. Zvedla jsem pohled, jen abych se setkala s mě známýma očima.
"Alexi? Co ty tady??"
"No nazdar Liso? Tyjo, téměř jsem tě nepoznal, sluší ti to. Jen jsem se přijel podívat s bráchou, ale ten je někde v háji pravděpodobně kecat s dospělejma."
JJ Alexe sledoval vražedným pohledem. Musela jsem se zasmát.

"Tohle je JJ." Ukázala jsem na něj a Alex se usmál.
"Nazdar, těší mě...vy ste spolu?" Zeptal se a přimhouřil oči.
"Jo." Řekl rychle JJ.
"Tyjo, gratuluju, až jsem myslel, že snad zůstaneš sama poslední, ale pořád zbývá Johnattan."
"Fakt? A ty někoho máš? Kdo je to?"

Dlouho jsme kecali o všem možném, JJ vypadal, že se uvolnil, když Alex zmínil svoji holku a nakonec se taky přidal do našeho rozhovoru. Domů jsme se dostali až večer.
"Doufám, že už máš sbaleno." Řekl JJ, hned co jsem zavřela dveře.
"Jasně že jo, proč?"

JJ místo aby mi odpověděl se jen přiblížil ke mě, natiskl mě na dveře a začal mě líbat.
"Okey, možná není dobrej nápad stát tady u dveří, co myslíš?"

Poslední kapitola...

Tak snad vás to bavilo no, ačkoliv přiznávám, že mi psaní romantických scén úplně nejde😂

No a nějaký velký proslovy taky ne, takže...

Díky za čtení, hlasy i komentáře a snad někdy příště!