𝙸'𝚖 𝙽𝚘𝚝 𝚁𝚒𝚌𝚑

46

Probudila jsem se znovu jako první. Ráda bych řekla, že jsem se vyspala skvěle a vůbec nic mě nebolelo, jenže to by nebyla pravda. Byla jsem celá rozlámaná z toho, jak jsem večer usla na větvích, které jsme měli vedle ohniště. Zvedla jsem se a šla k vodě, abych se alespoň trochu umyla a probudila. Vzala jsem si něco k snídani a pak si šla převázat ránu. Už jsme na ostrově týden a rána se stále nezačala hojit. Naštěstí už nebolí ani zdaleka tolik jako před pár dny.

Je jasné, že potřebuju lékařskou péči, potřebuju to zašít, ale vypadá to, že si na nějakou pomoc ještě počkáme. Budu mít nejspíš jizvu, ale to je asi to nejmenší.
Ostatní stále spali a tak jsem se uvelebila v písku a do ruky vzala klacík. Neměla jsem co dělat a tak jsem začala čmárat náhodná čísla. Možná, že bylo trochu divné si o volnu na ostrově počítat matiku, ale už mě to nebavilo.

Vždycky jsem vstala, najedla se, čekala na ostatní, pak jsme šli na procházku, pak si šli ostatní zaplavat, pak jsme obědvali, další plavání, táborák hry a večeře.

Uslyšela jsem něčí kroky, ale nevěnovala tomu moc velkou pozornost, protože jsem měla zrovna rozpočítaný příklad. Ucítila jsem, jak mi něco dopadlo na hlavu. Někdo mi nasadil klobouk. Obrátila jsem se a za sebou spatřila JJe.
"Děkuju." Řekla jsem potichu a usmála se. JJ se posadil vedle mě.

"Fakt tady počítáš matiku?" Zeptal se nechápavě a pozvedl obočí.
"Jo, nudím se tu. Navíc, nechci úplně vyjít ze cviku." Pokrčila jsem rameny a pokračovala v počítání.
"Nechceš jít zatím pro dřevo? Dochází nám." Navrhl JJ a zvedl se. Jen jsem přikývla a on mi podal ruku a uvedl mě do stoje.

Vydali jsme se pomalou chůzí po pláži až k lesíku, kde jsme hodlali sebrat dřevo. Sbírali jsme všechno, co jsme našli. Když  jsme se vraceli, nevšimla jsem si kořenu a zakopla. Dřevo mi vypadlo z ruky a já zapištěla. Zavřela jsem oči a čekala dopad, ale nic se nestalo. Místo toho mě někdo zachytil. Jediný, kdo tu byl byl JJ, takže mě nejspíš stihl chytit.

Otevřela jsem oči a viděla JJe, který mě držel a na obličeji měl drzý úšklebek.
"Díky..." Řekla jsem a on mě konečně pustil. Rychle jsem začala sbírat klacky, protože mi začaly rudnout tváře. Měla bych si vrazit a konečně se rozhodnout co vlastně chci. Teď jsem rudá jako rajče a to se mě JJ jen dotkl, ale totéž se mi stalo s Rafem. Takže mám pocit, že z toho nebude nic dobrého.

Vrátili jsme se k táboru a naskládali dřevo na hromadu. Ostatní už byli po snídani a tak jsme se vydali do vody. Už bylo zase vedro. Stála jsem po kolena ve vodě se směšným kloboukem na hlavě a pozorovala ostatní, jak se potápí. Tak dost, už tady nechci stát. Rozběhla jsem se do hloubky a se zaťatými zuby se nakonec celá potopila. Sůl mě sice ze začátku strašně pálila, ale pak se to zlepšilo.

Vynořila jsem se mezi ostatními.
"El, konečně seš tu s náma!" Zakřičela Kiara a pak zahájila vodní bitvu. Pak vyhlásila závody v plavání, kterých jsem se sice účastnila, ale byla jsem poslední, protože mi to stále ještě dělalo značný problém. Byla jsem ale šťastná, protože jsem si konečně mohla užívat vodu naplno s nimi. I když jsem byla poslední, ostatní mi gratulovali, jako bych snad vyhrála olympiádu.

Byla jsem vděčná, že ze všech lidí jsem na opuštěném ostrově skončila zrovna s nimi.

Jakmile se trochu ochladilo, šli jsme k prameni pro vodu. Pak jsme tam po skupinách vyprali oblečení, abychom nechodili pořád v zasoleném špinavém a zpoceném. Tentokrát jsme nedělali táborák, ale hráli jsme hru, kdy jeden řekne jakékoliv slovo, třeba kytka a ten kdo první řekne nějaký druh, dostává bod.

"Takže...ryba." řekla jsem, když na mě došla řada.
"Delfín!" Zakřičel okamžitě JJ.
"Ne, delfín je savec, ne ryba." Opravila jsem ho.
"Tuňák." Řekl Pope a po mém souhlasu si zapsal bod.

Takhle jsme pokračovali až zhruba do půlnoci a pak jsme postupně usnuli.

V noci mi byla zima. Dokonce mě to několikrát probudilo. Ostatní vypadali v pořádku, takže jsem myslela, že jsem se zbláznila. Neustále se to zhoršovalo, až jsem se musela zabalit do klubíčka a klepala jsem se tak, že jsem nejspíš někoho vzbudila.

"El? El, co se děje?" Zašeptal někdo vedle mě. I přes to, že nemluvil nahlas jsem okamžitě poznala JJe.
"J-je m-mi zi-ma" odpověděla jsem a dál se klepala.

JJ došel až ke mě.
"Můžu?" Zeptal se a já, neschopna odpovědi ani normálního myšlení jen kývla.
JJ si lehl vedle mě a omotal kolem mě ruce. Namáčkl se na mě nejvíc, co to šlo. Kdyby mi nebyla taková zima, nejspíš bych protestovala, protože mi to připadalo nadmíru divné, ale nakonec jsem se jen víc namáčkla na jeho tělo a po pár minutách konečně usnula.