𝙸'𝚖 𝙽𝚘𝚝 𝚁𝚒𝚌𝚑

43

Nějakou dobu jsme pluli. Myslím, že jsem usnula. Byla jsem už naprosto vyčerpaná a rameno mě bolelo tak, že jsem ho už skoro ani necítila. Nezdálo se mi nic. Naštěstí. Probudil mě až nějaký povyk a někdo se mnou cloumal.

"El?El? Probud se." Slyšela jsem JJuv hlas, který byl nejspíš i tím, kdo se mnou cloumal. Otevřela jsem oči a všichni si nejspíš oddychli.
"Tyjo, vyděsilas nás, když jsme si všimli, že spíš a mezitím ti krvácí rameno, báli jsme se, že jsi mrtvá nebo něco...každopádně, vidíš támhle to? Je to ostrov, vylodime se tam." Řekla mi Kiara.

Dopluli jsme až k ostrovu. Vypadal neobydlený, ale byl moc krásný. My holky jsme vylezli ze člunu a dobrodily se až na suchý písek, zatímco kluci dotáhli člun až na písek a položili ho dnem nahoru, aby uschl.

Pak jsme si všichni sedli. Sundala jsem si těžké promočené boty, jejichž váha byla způsobena hlavně tou vodou a špínou, která se z velké části už smyla.
"Hele, nemáte tu nějakej hadr, nebo nějaký oblečení na půjčení?" Zeptala jsem se.
"Na co hadr?"
"Jako obvaz." Vysvětlila za mě Kiara a zkoušela se podívat do kapes.
"A oblečení? Protože na tropickým ostrově není úplně ideální bejt v motorkářský kombinéze."
"Ty pod tím nic nemáš?" Zeptal se JJ a zašvihal obočím.
"Mám. Ale je to mega špinavý a zpocený."
"Ty seš teda fajnovka." Dělal si srandu Pope a rozesmál se.

"Hele, nám neva, že třeba smrdíš jak popelnice nebo že seš špinavá, tady to můžeš klidně vyprat ne? Všude kolem je moře." Uklidnila mě Sarah a já se usmála. Poodešla jsem mezi palmy, abych měla trochu soukromí.
Pak jsem si sundala oblek. Naštěstí jsem pod ním měla elastické kraťasy a tmavě zelené tričko po tátovi. Většina věcí, co mi po rodičích zbyla byla po tátovi. S jednou rukou to trvalo trochu déle. Možná jsem i párkrát zasyčela bolestí.

JJ mě celou dobu sledoval. Ne, že by mi to vyloženě vadilo, ale připadala jsem si divně. Dělala jsem jakoby se nic nestalo a pak oblek složila k botám.

"A ten hadr?" Zeptala jsem se znovu a všichni se začali po nějakém poohlížet. Ne, že bych ho tolik potřebovala, ale nechtěla jsem trhat svoje tričko. Na to jsem ho měla moc ráda. Na druhou stranu mi asi nic jinýho nezbyde, pokud tu nechci vykrvácet.

Už jsem se chystala roztrhnout tričko, když mi někdo podal černý šátek. Byl to John B.
"Páni, děkuju, určitě ti ho vrátím, čestný slovo." Řekla jsem.

Kiara mi pomohla šátek vyprat, protože špinavý by mi moc nepomohl. Pak jsem si ve slané vodě oplachla ruku. Byla celá špinavá potůčky krve, které se rozpustily ve vodě. Sůl mě v ráně neskutečně pálila, takže jsem začala ve vodě poskakovat, syčet a mávat rukou. Lidi na pláži se rozesmáli.

"Hej, to není vůbec vtipný!" Zakřičela jsem na ně a pak zase zasyčela, když mi Kiara na rameno přiložila slaný šátek. Naštěstí to brzy přestalo. Obě jsme se vrátily na pláž.

"Fajn. Ví někdo, kde jsme?"