Dance is hard [CZ - One Direction] -Pozastaveno!!

Kde sakra je?!

Carolline

Asi za deset minut nám má začít trénink. S klukama je to fakt za trest. Jsou povolení a vůbec je jejich tělo neposlouchá. Do teď jsem se to snažila odstranit pomalím procházení pohybů a různý cvičení na synchronizaci těla. Dnes na to půjdu trochu jinak. Uděláme si cvičení na zpevnění, posilko a gymnastiku. Liam má sice podvrknutý kotník, jistě nebude toho chodit tolik, ale s bolavý kotníkem se dá vyhrát i mistroství světa...

Vydala jsem se tedy do tělocvičny. Otevřela jsem dveře od tělocvičny a pohledem do ní jsem zjistila že už v ní je Louis. Pobíhal dokola po tělocvičně a zpíval.

-, Řidičák má...... A učím se tancovat!..... Vůbec mi to nejde.....Hovno na tom sejde.... ,-

Chvíli jsem jen stála a čuměla na něj. Nevím jestli o mě vědel. Po chvíli, kterou jsem plně využívala na to abych se rozhodla jestli budu zdrhat oknem nebo dveřma, jsem se nadechla a chtěla něco říct, jenže to už do místnosti vletěl Zayn s Niallem. Zlomek sekundy na Louiho koukali a pak se rozběhli zaním a opakovali Louisovo pohyby.Teď jsem vážně měla chuť zdrhat.

Neuvěříte jak jsem se lekla když jsem ucítila Liamovo ruku na svém rameni. Otočila jsem se na něj a neodolala jsem. Musela jsem se zeptat.

-, Nemáš tušení co prováděj?,-

-, Nemám! ,-

-, Nemyslíš že by jsme měli někoho zavolat? Myslím třeba doktora?,-

-, Ne. Tohle je celkem normární....,-

-, Normální?,-

-, Normální oproti našemu normálu. Vítej v mím světě! Stímhle já pracuju denně,-

-, A-aha,- řekla jsem a otočila jsem se na kluky. Dělali pořád to samí. Překvapivé.

-, Takže kluci....,-

-, Ty jsi tady?,- zeptal se vyděšeně Louis.

-, Jo to jsem. Měla jsem příležitost vidět normální One Direction. ,- při slově ,normální, se otočím na Liama. Ten jen pokrčí rameny.

-, Dneska bude trochu jiný trénink. Zpevnění, posilko, gymnastika. ,- řekno a naznačím aby se začali rozběhávat.

-, Deset koleček! A Liame jak jsi na tom s tím kotníkem?,-

-, Už je to lepší. Díky,- usměje se a začne opatrně běhat.

-, Dobře. Když tě to u něčeho bude bolet nedělej to!,-

-, Dobře,- odpoví i když běhá.

-, Máš to zafáčovaný?,-

-, Jo, jo,- odpový a trochu zrychlí.

Pohledem na kluky zjistím že jeden člen 1D stále chybí.

-, Kluci kde je Harry?,-

-, Nevím, třeba dorazí!,- křikne Ni.

-, Hmmm. Třeba! Před minutou začal trénink. Kde kurva je?,- nesnáším nedochvilnost.

-, Nekřič na nás! Nemůžem za to ,- řekne trochu podrážděně Liam.

-, Jo jasně. Promiň,- řeknu omluvně a nervózně kouknu na hodiny.

-, Už to máte?,- zeptám se na novo

-, Jo!,- odpoví zborově.

-, Dobře tak se protáhněte! Dneska sami. Radím vám. Udělejte to pořádně. Jinak budete pak hodně trpět. Jdu najít Harryho! ,- kluci jen přikývnou a já se vydám ven z tělocvičny.

Nejdřím jdu do spíže. Tady, ale není. Zkontroluju kuchyň a obívák nikde není. Začínám mít o něj strach. Já.... Asi k němu něco cítím. Určitě vím že si to nechci připustít. Zase nadruhou stranu. Kdo by chtěl holku jako jsem já. Navíc když on může mít skoro každou. Proto se to snažím nedávat moc najevo.

Projdu celé přízemí. Nikde není. Vyběhnu tedy do druhého kde mají kluci pokoje. Nakouknu do jeho pokoje. Neustlaná postel, oblečení poházené po pokoji, jen Emil je na svém místě uprostřed postele. Ale Hazz v něm není! Stejně neodolám a vejdu dovnitř. Cítím tolik známou vůni. Celý pokoj voní jako on. Chvíli se rozhlížím. Jako kdybych doufala, že od někud vyskočí.

Najednou mě přepadne strach a zoufalství. Neodolám a upadnu do jeho postele. Tak krásně to tu voní. Nedokážu to a popadnu jeden z polštářů a přitáhnu si ho k tělu. Nalpno se rozbrečím. Ani nevím proč. Normálně se mi to nestává! Ale teď? Do života vstoupí jedna kudrnatá hlava a všechno převrátí. Z normálně vyrovnané dívky, kterou vybičoval život tanečnice, se stane totální troska. A nejhorší na tom se že pořád a stále nevím kde je!

Harry

Když to Emili položí, sesunu se víc do lehu a už se neudržím. Rozbrečím se! Nedokážu je s Emili rozejít a bez Car nedokážu žít. Co mám asi kurva dělat?

Dlouho brečím jako nějaká zamilovaná puberťačka a pak se rozhodnu pro studenou sprchu. Je mi jedno, že za deset minut má začít trénink. Potřebuju si srovnat myšlenky.

Nejdu, ale do koupelny kterou mám hned u pokoje. Zamířím do té v přízemí. V tomto domě se nachází čtyři koupelny. Dvě v přízemí a pak po jedný v každém dalším patře. Musím uznat že si Caroline žije dost v luxusu.

Když už jsem konečně ve správné koupelně - můž orijentační smysl stojí za hovno, uvolním se a začnu se vyslíkat.

Vlezu do sprchového koutu a pustím vodu. Začínám přemýšlet.

Nakonec jsem nic nevymyslel. Jako vždy.

Oblíkl jsem se a zamířil zpět do pokoje. Docela se vylekám, když se své postely objevím Carolline....

So, co vám tak mám k tomuto dílu říct? Že je to velká blbost? Asi jo. Takže je to velká blost. Dneska mám nějaký slabý chvilky. No co? Doufám že se mezi vámi najde alesoň někdo, komu se to líbí.

Moc moc děkuju za votes a komenty. Ale taky jsem si chtěla trochu postěžovat. Jste samozdřejmě úžasní, ale aktivita postupně klesá! Takže šiřte, šiřte!

A teď z trochu jiného soudku! Co říkáte na děj? Myslíte že se ti dva dají dohromady? ( Odpověď v příštích dílech! - překvapivé)

Miluju vás

Kacmacanek ( který se omlouvá za chyby nebo překlepy :D)