Dance is hard [CZ - One Direction] -Pozastaveno!!

Med?

Caroline

Probrala jsem se v Louiho náručí. Oblečená, nevím jestli jsem si oddechla, ale určitá úleva tam byla. Opatrně jsem se vyprostila z jeho náruče, zamířila do koupelny.

Podívala jsem se do zrcadla na odraz dívky, která mi byla nápadně podobná. Měla mastnou hlavu, velké kruhy pod očima a zarudlé oči od pláče.

Prsty jsem přejela po svém odraze. Chtěla jsem tu holku uhodit. Zbít jí.

-, Nečum!,- řekla jsem rázně zrcadlu. Dívka na mě koukala naštvaně.

-, Kdo jsi?,- zeptala jsem se té dívky na zrcadle. -, A proč se tohle stalo?,-

Nic. Neodpověděla mi nic. Naštvalo mě to. Hodně. Proto jsem sevřela ruce v pěst chtěla uhodit do zrcadla, takovou silou, že aby se roztříštilo. Ale na poslední chvíli jsem ruku zabrzdila a jen bezmocně sjela rukou přes obličej té dívky.

Nakonec jsem došla zamknout a zbavila se oblečení. Vlezla jsem do sprchy a pustila ledovou vodu.

To bylo to co jsem potřebovala. Ledovou sprchu. Zoufalství bylo rázem pryč. Nahradila ho energie mně neznámá. Bylo to divné.

Umyla jsem si vlasy ( věřte mi nevím, že nevím proč má Loui ve sprše i ženckej šampón) a celé tělo a pak veškerou pěnu opláchla.

Dlouhou jsem stála pod studenou sprchou a přemýšlela. Jak moc mi Harry ublížil. Vím, že jsem říkala, že mě zoufalství opustilo. Taky, že jo, ale už ho nenahrazovala ta zvláštní energie, nahradili ho smutek a jistý půd přemýšlet o všem.

Otřásla jsem se zimou. Proto jsem vodu nastavila na příjemně teplou a začala se ohřívat.

Přemyšlela jsem co udělám. Jestli mám být na Harryho naštvaná a nechat ho, aby si to vyžral nebo jestli ho nechám, aby mi to vysvětlil a my si to v klidu vyříkali.

Možná, že kdyby jsme si to s Harrym vyříkali mohli bychom se usmířit.

Vyšla jsem ze sprchy a zabalila jsem se do osušky, kterou jsem našla ve škřínce pod umyvadlem. Snad to Louimu nebude vadit.

Osušila jsem si tělo a vlasy a znovu pohlédla do zrcadla.

Z mokrých vlasů kapala voda na mé tělo a já hleděla té dívce do očí. Najednou jsem jí nechtěla bít. Najednou mě ve všem chápala.

Podívala jsem se na oblečení ve kterém jsem spala. Jeho triko a (díky bohu) moje kalhotky.

Odmítala jsem se oblíct do jeho trika, proto jsem stále zamotaná v ručníku vyšla ven z koupelny a koukla na spícího Louiho.

Do pokoje svítili raní sluneční paprsky a svítili mu přímu do obličeje. Což se mu pochopitelně nelíbilo, takže se různě vrtěl. Bylo to roztomilí, dokonce jsem se přistihla při úsměvu. Ten, ale rychle zmizel, protože mi došlo kam se to chystám.

Rychle jsem otevřela dveře od Louiho pokoje a vyklouzla ven. Přeběhla jsem před dveře od Harryho pokoje. Přiložila jsem ucho ke dřevu a poslouchala jestli se uvnitř něco děje.

Nic.

Trochu jsem se zamračila, zhluboka se nadechla a otevřela dveře, abych zjistila, že pokoj je prázdný. Teda byl přeplněný věcma a hlavně kuframa, ale to se nepočítá.

Vklouzla jsem dovnitř, otevřela jsem první kufr, který se mi dostal pod ruku a popadla první triko a šorty, které jsem viděla. V kufru bylo i nějaké spodní prádlo, takže to jsem si samozdřejmě taky vzala. Věci jsem položila vedle kufru, ale jen abych ten kufr mohla znova zavřít. Když jsem tak učinila, uslyšela jsem nějaké šramocení z koupelny. Harry!