Dance is hard [CZ - One Direction] -Pozastaveno!!

Teď můžeš...

Louis ( o maličko dříve :3)
-, To jsi neměla,- trochu jsem se šibalsky usmál a doběhl za ní.

Začal jsem se s Caroline prát, né proto že bych na ní byl naštvaný, ale proto že jsem prostě chtěl.

Možná jsem do ní jednou až moc strčil, protože stratila rovnováhu a padala k zemi. Nevím jak, ale ocitl jsem se nad ní na zemi. Mé reflexy jsou naštěstí, celkem slušné, takže jsem se zachytil rukama a úplně jí nerozmáčkl.

Trochu se usmála a já jsem očekával nemístné poznámky od Harryho typu: -, Ale hrdličky!,- nebo -, Muhlovat se můžete večer!,- ale nic neřekl, možná to bylo tím, že se kolem něj motala Nicol. No víte co myslím...

Ale to jsem odbočil. V mé hlavě se zrodila nová a celkem odvážná myšlenka. Políbit ji.

Trochu jsem se přiblížil a pohlédl na její rty. A pak do jejích očí. A pak zase na rty. A zpátky na oči. Hledal jsem v nich svolení. Ona svůj pohled náhle stočila na mé rty. To jsem bral jako svolení a ještě víc se přiblížil a konečně jí políbil.

V břiše mi vybouhlo milióny motýlků. Bylo to úžasné, něco takového jsem nikdy nezažil.

Ucítil jsem její ruku na své tváři. Nejdřív jsem si myslel, že je to facka, ale to jsem prakticky hned vyloučil. Místo toho si mě víc přitáhla a trochu polibek prohloubila.

Po chvíli jemných polibků, jsem se trochu odtáhl, protože jsem cítil jak se celá třese.

Usmál jsem se a zvedl se na nohy. Nezvedal jsem se úplně, jen abych mohl zvednout Caroline do náruče.

Krásně se usmála a hlavu si opřela o mé rameno. Neprotestovala, věděla že to nemá cenu, stejně bych jí nepoložil.
Byla celá promočená a to jsem ve sněhu nebyli tak dlouho. Donesl jsem jí do koupelny a posadil jí na vanu.

Už se tolik neklepala.

-, Dej si teplou sprchu, uvařím ti čaj,- pohladil jsem jí po tváři a otočil se k odchodu.

-, Louisi? Počkej!,- řekla skoro okamžitě. Skoro.

-, Hmm?,- otočil jsem se a ucítil její rty na svích. Trochu jsem se do polibku usmál a chytl jí za boky. Rozhodně jsem neodporoval. Nevím co se to s ní děje, ale líbí se mi to.

Když jsem se odpojili, špitla:

-, Teď můžeš,- trochu jsem se usmál a zavřel za sebou dveře.

Cestou do kuchyně a vlastně i v kuchyni, jsem přemýšlel o tom co jsem udělal a o tom co se stalo.

Sundal jsem ze sebe bundu ( boty jsem sundal už u vchodu) a dal vařit vodu na čaj. Udělal jsem jí hodně. Věděl jsem, že ostatní budou chtít taky.

Opřel jsem se o linku a čekal na ten nepříjemný zvuk z rychlovarné konvice. Po chvíli čekání jsem si uvědomil, že nemám připravený hrníčky. Vzal jsem dva obří a do obou položil pytlíl s černým čajem.

Do lednice jsem došel pro citrón a rozkrojil ho na půl. Překvapilo mě množství jídla v lednici. Tohle nemůžeme sníst ani s Niallem. Pak jsem vytáhl med.

Znovu jsem se opřel o linku a čekal na ten nepříjemný zvuk. Opravdu mě Caroline dobrovolně políbila? A v tom sněhu? Přiznám se! Usmíval jsem se jak debil.

Z mého uvažování mě vyrušila až rychlovarná konvice. Otočil jsem se a nalil vařící vodu do připravených hrnečků. Vymačkal do nich citrón a přidal lžíce medu. Vzal jsem oba hrníčky a šel si sednout do obýváku.