Nevinnost

~12~

Lilith

Naposledy, než jsem vyšla z koupelny, jsem místnost přejela pohledem, a když jsem nenašla to, co hledám, svraštila jsem obočí.

Vyšla jsem z koupelny a začala hledat mé tričko, které přísahám, že jsem si brala sebou do koupelny. Povzdechla jsem si a donutila se, abych dál hledala.

Bylo to přeci jedno z mých oblíbených triček, nemohlo se jen tak ztratit?

Zamračila jsem se a vydala se hledat znovu do koupelny. Podívala jsem se do umyvadla, pod ručníky, do skříňky pod umyvadlo, pod koberec, do skříňky vedle záchodu.

Je možné, že jsem ho nevědomě hodila do záchodu a pak ho spláchla?

Promnula jsem si oči, párkrát zamrkala a pak se znovu rozhlédla po místnosti, jestli náhodou nenajdu něco, co vypadá jako mé tričko.

Ale nic jsem nenašla.

Opět jsem vyšla z koupelny. „Drahoušku?" Zavolala jsem a chvíli čekala, než se ozvalo ospalé „Hm?" od Rowna, který leží rozvalený na posteli jen v jeho boxerkách a své plné kráse. Jedna nohu mu visí z postele, druhou má nataženou přes postel. Jednu ruku má položenou přes oči a druhou má pod hlavou.

Stávali jsme ani ne před hodinou a já se šla osprchovat, mezitím co Rowan zůstal v posteli. Rowan se byl sprchovat jako první samozřejmě.

Do očí mi řekl, že by mi to trvalo moc dlouho, a že by jsme tu byli ještě do Vánoc, než by se stihl osprchovat i on.

Jak si mohl vůbec dovolit mi říct něco takového?! Vánoce jsou přes šest měsíců před námi!

Dělá mi to divné věci, když se dívám na Rowana, který je skoro celý nahý. Jediná věc, která ho chrání před nahotou, jsou jen boxerky, které mu leží podle mě docela nízko na bocích.

Ale vůbec si nestěžuju.

Je to pěkný výhled.

Teplo se mi rozšířilo po celém těle a zahnala jsem všechny mé fantazie daleko od mých nevinných myšlenek, které si tohle trápení nezaslouží.

„Neviděl jsi někde mé tričko?" Zeptala jsem se a začala bubnovat prsty o rám dveří koupelny. Teprve teď jsem si uvědomila, že mám na sobě jen kraťasy a podprsenku.

Rowan taky musí mít pěknou podívanou.

„Ne." Zazněla Rowanova odpověď a já si znovu nahlas povzdechla. Opřela jsem si čelo o studený rám dveří a zavřela oči. Snažila jsem se vzpomenout, kde jsem to tričko nechala, ale marně.

Vůbec si nevzpomínám, kde jsem ho nechala.

Po několika minutách ticha jsem slyšela, jak si Rowan také povzdechl. „Vezmi si jedno z mých." Navrhl mi a já okamžitě zvedla hlavu a můj pohled sklouzl na jeho postavu ležící na posteli.

„Co když si ho zašpiním?" Zeptala jsem se a kousla se do spodního rtu. Znovu jsem prohlédla místnost a snažila se najít své milované fialové tričko, ale stále jsem ho nikde neviděla.

Asi znovu začnu nosit mé brýle, nebo já fakt už nevím.

„Můžu ho dát vyprat." Odpověděl mi a já nafoukla tváře. Chvíli jsem si jen prohlížela místnost a snažila se vyhnout pohledu na jeho svaly. „Jsi si tím jistý?" Zeptala jsem se Rowana, který stále nezměnil polohu.