Nevinnost

~17~

Lilith

Nemohla jsem usnout.

Hodinky na mém nočním stolku ukazují, že je něco pár minut po půl třetí ráno a já furt ležím zachumlaná do peřiny a zírám do zdi plně vzhůru. Lampička je rozsvícená a je jediným zdrojem světla v tomhle pokoji. Někdy můj pokoj vypadá trochu strašidelně v noci, takže jsem nemohla nic riskovat.

Za pár hodin budu muset stávat, ale tohle teď není vůbec důležitou myšlenkou v mé hlavě.

To on je teď tou hlavní myšlenkou, která mi brání jít spát.

Jeho rty.

Políbil mě a nevypadal ani trochu, že by toho litoval.

Políbil mě na rty. Ne na tvář, na čelo nebo na krk. Ale na rty. Jeho plné rty se dotýkaly těch mých a já tu myšlenku nemůžu vyhnat z hlavy.

Ale ani nechci.

Kdo by taky chtěl?

Tady se bavíme o Rowanovi. O tom, kdo mě políbil ne jednou, ale třikrát. Co bych dala za to, abych znovu mohla cítit jeho rty na mých.

Byl to božský pocit. Připadala jsem si jako v úplně jiné dimenzi - a furt se tak i cítím. Jako kdyby neexistovalo nic, ale jen my dva a ten pocit, který ve mně jen zesílil.

Je to šílený, že jsem ani tak moc netoužila po něčím doteku, dokud jsem nepoznala Rowana. Jeho dotyk je teď ta jediná věc, kterou chci.

Myslím, že jsem kvůli němu možná zešílela.

Nutí mě cítit zvláštní věci, o kterých jsem doposud nevěděla, že existují.

Cítí se taky takhle? Cítí taky tyhle šílený věci, nebo jsem v tom úplně sama?

Ráda si budu myslet, že tyhle věci taky cítí, i když to nemusí být pravda. Ráda si budu myslet, že jsem kvůli němu nezešílela. Ráda si budu myslet, že v tomhle nejsem sama, ale že je v tom i můj milý Rowan.

Co by na to řekl táta, kdyby věděl, co provádím s Rowanem?

Pravděpodobně nic. Posledních několik měsíců mu je ukradené, co dělám. Kromě chvíle, kdy jsem mu zničila mikrovlnku.

Stejně byla stará. Skoro jsem s ní ani neuměla.

Může mi být vděčný, že jsme se té šunky konečně zbavili.

Ta mikrovlnka byla snad starší, než já.

S hlasitým povzdechem jsem se převalila na záda a z rohu postele jsem vzala jednoho plyšáka, kterého jsem si přitiskla na obličej a následovně do něj z plných plic zakřičela.

‎𐮚•┈꧁♡︎꧂┈•𐮚

„On tě políbil?" Zeptala se Jordyn zahleděná do svého mobilu. Mám pocit, že absolutně nevnímá, co právě říkám, ale už jsem na to jakžtakž zvyklá. Kývla jsem hlavou a usrkla si svého milkshaku. „Jo, sama tomu ani nedokážu pořádně uvěřit." Řekla jsem.

Furt jsem se z ani jednoho polibku nevzpamatovala.

A myslím, že se z toho ani nikdy nevzpamatuju.