Můj Mafián

-11-

Ještě než budu psát tak chci oznámit že budu zkoušet psát jinou metodou a tak různě
______________________________________
POHLED JIN +TŘETÍ OSOBA

,,Někde tu musí být nějaká sponka, hřebík cokoli čím by se dal odečíst zámek" řekl si Jin asi hodinu po té co už hledal.

Nakonec to našel. Našel hřebík na zdi na kterém byl obraz kočky. Úspěšně vypáčil zámek a potichu otevřel dveře. Na chodbě nikdo nebyl .,, Fajn a teď kudy mohl bych jít třeba vlevo" Šel dlouhou chodbou po schodech dolů kde narazil na garáže. ,, Páni, tolik aut sem ještě neviděl" , měli jich opravdu hodně. Asi kradené.

,,Kdo tam je ?!" Řekl někdo na druhém konci garáže. Jin se okamžitě schoval za jedno z aut a doufal že je nikdo nenajde. Opak byl pravdou.

,, Kdo jste a co tu děláte?, Počkat nejsi ty Jin? Ten Joonuv oblíbenec? Zeptal se dotyčný.

,, A-no, prosím nechte mě jít." Žadonil Jin protože nechtěl být znovu zavřený.

,, Promiň to nemůžu.Pojď se mnou, jo a můžeš mi říkat Hobi." Řekl a táhl Jina za sebou.

,, Ahoj vespolek, koukejte koho jsem našel v garážích.

Všechny pohledy padli na Jina.
V tu chvíli si myslel že ho čeká nějaký trest. Ale ne , na opak se mu všichni představili.

,,Ahoj já jsem Jimin" řekl kluk menší postavy s narůžovělými vlasy.

,, Já jsem Jungkook ale můžeš mi říkat Kook. Řekl kluk s černými vlasy a roztomilým obličejem.

,,Urychlíme to" řekl kluk který se tvářil vážně. ,, Já jsem Yoongi ale říkej mi Gi tohle je je Hoseok, ale toho už asi znáš."

,,J-já jsem J- jin". Vykoktal ze sebe.

,, Nemusíš se nás bát, mi ti vážně nic neuděláme." Objevil se náhle ve dveřích ten Joon.

,, Ale o to nejde, jen chci zpátky domů a taky za Taem."

,,Ale noták, alespoň to s námi zkus a já ti slibuju že pak můžeme navštívit Taeho." Řekl mu Joon.

,,Ale...",, Žádné ale " přeskočil ho Joon.

,,No tak fajn" souhlasil Jin a sedl si na gauč vedle ostatních.

Potom si začali povídat až už bylo pozdě a Jimin řekl že půjde spát.

,, Už půjdeme všichni, jdeme Jine já tě zavedu do pokoje" řek Joon a já se zděsil, prosím se tam už ne.

,, Neee, prosím já tam nechci. Bojím se tam být sám" obhájil se Jin.

Joon se zasmál tak jako ostatní. Má krásný smích řekl si v hlavě.

,,Tak dobře , můžeš spát se mnou v pokoji. " Řekl nakonec a Jin si oddech. Pak ho odvedl do jeho pokoje. Sakra.... Jen jedna postel.

,, Nestůj tam jak sloup a pojď se převléct dám ti nějaké oblečení" Klid Jine to zvládneš.

Šel jsem do koupelny a po cestě si vzal to oblečení a šel se převléct.

Pak jsem přišel zpět do ložnice a zastavil se u prostřed chůze.

,, To mám spát vedle tebe?" Zeptal se nervózně Jin.

,, Ano , nebo chceš spát na zemi? To radši ne je studená a tvrdá." Řekl Joon a poklepal na místo vedle sebe.
Jin teda poslechl a lehl si vedle něho.

,, Zatím se mi zdáte jako fajn lidi." Řekl Jim po chvilce trapného ticha.

,, To jsem rád, doufám že se ti tu bude i nadále líbit" řekl Joon a jin jen odpověděl krátké,,Hmm"

Pak ho ale překvapilo objetí. Joon si ho k sobě namáčkl jako by se bál že mu ho někdo sebere. Vlastně mu to bylo i příjemné. Objal ho lehce nazpátek. Ví že je to na rychlo ale začíná ho mít rád. Ale i tak je to divný . Unesl ho a ani né za den co se znají usínají spolu v objetí.

___________________________________

Jeeej, delší kapitolka. Náhrada za tu poslední 🤣