Můj Mafián

-28-

POHLED JIN

Do domu vtrhli Yoongi Jimin a Kook.
Jakmile zabouchli dveře tak mi začal Yoongi vysvětlovat proč.

,,Jine máme problém, Hobi volal že se rozhodli přijet dneska a za chvilku tu budeme mít společnost " Řekl tak rychle že se divím že mu šlo rozumět.

Hned na to jsem se podíval na kluky a naznačil jim že bude plán B protože Tae prostě sám nepůjde. Koukl jsem se na Kooka a ten se tvářil dost zklamaně. Nechtěl a nechce Taemu ublížit ale nedá se nic dělat. Z kapsy vytáhl injekční stříkačku s uspávací látkou a podíval se na Taeho. Ten se jen zděsil a chtěl zdrhnout ale já ho chytil tak že byl zády ke mě a pevně ho objal. Snažil se mě odstrčit ale byl slabší než já takže se mu to nepovedlo. Až když byl Kook skoro u nás tak mě kopl do břicha. Já jsem to nečekal a chytil se za něho, takže sem pustil Taeho ale zareagoval jsem rychle a znovu ho chytil. Teď začal dokonce i brečet. Já jsem vlastně zapomněl, on má fobii z jehel. Zmítal se mi a mě ho bylo líto. Tohle sem nechtěl. Jungkook se k němu přiblížil a já musel Taeho chytit pevněji protože začal znova kopat a řvát ať ho necháme.

,, Prosím Jine, pusť mě! " Začal ječet Tae.

,,Ne, nemůžu protože by jsi utekl. A neboj se nás, já vím že se bojíš lidí jako jsme mi ale nic ti neuděláme." Snažil jsem se ho uklidnit ale nepomáhalo to.

Kook mu píchl to uspávadlo a já ho mohl pustit. Když jsem ho pustil tak utíkal pryč ale né daleko. Látka v něm začala působit a tak spadl na zem. Z posledních sil se snažil zvednou nebo se plazit ale nešlo mu to. Přišel jsem k němu a vzal ho do náručí. Měl ještě otevřené oči ale po chvilce je zavřel. Usnul. A to bylo jedině dobře, řekl jsem klukům že odcházíme a já se vydal k autu. Tam jsem položil Taeho na zadní sedačky a vyjeli jsme zpět k nám na naší dá se říct základnu.

Dojeli jsme do garáže a já šel Taeho dát do mého pokoje. Dal jsem mu na stůl prášek s vodou protože ho bude bolet hlava. Pak jsem se šel do společného obýváku kde byli kluci.
Joon nám řekl že asi chvilku po našem odjezdu tam přijeli oni a když zjistili že je pryč tak prý hodně zuřili. Proto ho musíme hlídat aby neutekl.

POHLED TAE

Pomalu jsem se začal probouzet. Vzpomněl jsem si co se stalo a rychle vystřelil do sedu, ale to jsem neměl dělat. Začala mě šíleně bolet hlava takže jsem si lehl spátky . Když se ta bolest alespoň trochu uklidnila, tak jsem si všiml že na stole leží prášek s vodou. Došlo mi že je od bolesti a že ho sem dal někdo z kluků. Sice jsem byl naštvaný že to udělali ale i vděčný že mi sem dali ten prášek. Hned jsem ho zapil a šel hledat koupelnu. Byl jsem v nějakém bytě? Vypadá to tak, byl to větší byt s manželskou postelí, menší kuchyňkou a obývákem. To vše bylo spojeno dohromady až na jedny dveře u hlavních vchodových dveří. Když jsem vešel dovnitř tak jsem zjistil že je to koupelna. Přišel jsem k umyvadlu a opláchl si obličej studenou vodou. Pak jsem se opět vrátil k posteli a posadil se na ni. Teď mi to došlo, tenhle pokoj někomu patří. A podle uklizené kuchyně a nápisu,, NAMJOONIE SEM NECHOĎ " jsem poznal že to bude pokoj Jina a Namjoona.

Chvíli jsem tam jen tak seděl ale pak jsem se rozhodl že půjdu pryč. Držet mě tu nemůžou, protože je to nezákonné. Ale pro ně asi zákony nejsou když jsou to mafiáni.
Rozešel jsem se ke dveřím a doufal že budou odemčené. Ha, byli. Pomalu jsem vykoukl ven jestli náhodou nikdo nejde, a nikdo ani nešel. Byl jsem někde na chodbě a naproti jsem vyděl schody. To byl můj cíl, takže jsem potichu zavřel dveře a rozešel jsem se k těm schodům. Když jsem procházel kolem jedné místnosti tak z ní byli slyšet hlasy a byla i pootevřená. Nakoukl jsem dovnitř a uviděl kluky. Sakra, hlavně ať si mě nevšimnou. Hah, pro mojí smůlu si mě všimne zrovna jeden z nich.

___________________________
Zase až po týdnu..... I'm so sorry guys.