Confisio suprema

V nouzi poznáš Malfoye

Harry s pomocí Dracových lektvarů dokončil vyšetřování případu neosmrtijedské jednotky. Měl jméno pravděpodobného vůdce. Neměl ovšem ponětí, kde by se daná osoba mohla nacházet.

„Paní Malfoyová, potřeboval bych vaši pomoc. Předpokládám, že váš muž by mohl, čistě hypoteticky, disponovat informací, kde se nachází hlavní podezřelý. Jedná se o vnuka Smrtijeda Averyho. Skrývá se, neexistují žádné doklady o jeho trvalém pobytu v posledních letech. Organizoval ovšem nelegální setkávání Neosmrtijedů. Podařilo se nám vždy zasáhnout, ovšem samotný organizátor nám uniká. Mým důvodné podezření, že on by mohl být Dracovým věznitelem. Při posledním zásahu, kterého jsem se zúčastnil, jsem byl zasažen kletbou Confisio Suprema. Možná už tehdy měla daná osoba v plánu unést toho, kdo se stane mým nejdůvěrnějším přítelem. Velmi mě mrzí, že je kvůli mně Draco v nebezpečí."

Narcissa vyslechla Harryho monolog. Hypotéza, kterou jí předestřel, zněla věrohodně. Harryho projev byl logický, sebevědomý, profesionální. Stojí za to sledovat tuto vyšetřovací linii.

„Já bohužel informace o Averyho pobytu nemám. Mohla bych se ovšem zeptat Luciuse."

„Zeptám se ho sám. Potřebuju, abyste ho psychicky připravila na to, že ho budu zpovídat."

Narcissa vzdychla. Nedodržela, co jí Lucius přikázal, ale bylo to kvůli Dracovi, jejich Dracovi! Harry udělal ve vyšetřování velký pokrok, a jestli je jeho předpoklad správný, brzy jejich syna najdou.

„Chtěl bych poprosit ještě o další dávku lektvaru," hlesl bystrozor.

„Je mi to moc líto, ale podala jsem ti poslední. Je to Dracova receptura, ještě není ve výrobě. Mám ti podat obyčejný lektvar?"

„V žádném případě, potřebuju mít jasnou hlavu."

Tak to bude hodně zlé. Harry byl zvyklý na velkou míru bolesti, tato byla ovšem jedna z nejhorších.

„Zvládnu to," ujistil Narcissu. „Přiveďte mi k výslechu pana Malfoye, hned jak se vám ho podaří přemluvit.

---

Harry zatínal zuby, kousal pokrývku, chvílemi brečel bolestí. Minuty se vlekly jako hodiny, hodiny jako dny či týdny. Mysl byla zamlžená bolestí. Snažil se zoufale udržet bdělost, ale bolest se stávala nesnesitelnou a Harry upadl do mdlobného spánku.

Někdo byl v místnosti a mluvil na něj. Muž se světlými vlasy. Držel ho za ruce. Bylo to příjemné.

„Draco, jsi tu se mnou?" zamumlal.

„Harry, to jsem já, Lucius."

Oslovený sebou škubl a vmžiku se probral.

„Pane Malfoyi, děkuju, že jste přišel."

Bylo zvláštní, že bývalý Smrtijed ho držel za jeho prokleté ruce. Bolest byla menší. Možná ne doopravdy, ale Harry to tak vnímal. Už jen to, že Dracův otec je ochotný toto pro něj udělat, byl zázrak.

„Harry, jsi ten nejstatečnější člověk, kterého jsem kdy poznal. Neměj mi za zlé, že jsem tě chtěl chránit."

„Nezlobím se," odtušil Harry. „Mám na vás pár otázek. Nemůžu si dělat poznámky, prosím, zapisujte i své odpovědi.

Lucius přivolal brk a pergamen.

„Do notebooku," hlesl Harry. Potřebuju, aby se informace ihned dostaly k bystrozorům."

„Narcisso, budu potřebovat pomoc."

A tak Harry s vypětím všech sil vyzpovídal Luciuse a Narcissa celý rozhovor zaznamenala a odeslala na ministerstvo. Klíčové byly především informace o místech, která využívali v minulosti Smrtijedi k tajným setkáním. Mezi nimi by mohlo být i to, které momentálně využíval únosce. Bude potřeba zjistit, která z daných míst vykazují působení magie.

„Pane Malfoyi, vím, že se za mě vydáváte. Prosím svolejte schůzku, připravíme zásah."

Lucius, poněkud zaskočený nenadálou zodpovědností, bez protestů poslechl. Snad nebude Potter chtít, aby ho zastupoval v ostré akci?

Ne, Potter byl takový blázen, že si velení zásahu nechal na svých bedrech. Bez možnosti používat hůlku, svíjející se bolestí, šel zachraňovat jeho syna. 

Kdo chtěl seslat kletbu na toho, kdo jim ublížil, tak může! Budou potřebovat všechnu vaši pomoc.