The New Avengers IV: Proti celému světu

1. Část

Temný stín mračen se pomalu stahoval nad New Yorkem, než po nějaké chvíli začaly padat první vločky sněhu a jedna po druhé postupně usedat na každý kousek střech, chodníků, plotů, rostlin nebo právě jedoucích vozidel. Do odpoledne pak sníh pokryl kompletně celé město.

Peter se krátce zastavil v chůzi, aby si mohl lépe prohlédnout drobné vločky padající z oblohy. Zlehka zavřel oči a pokusil se nevnímat nic, krom studivých doteků začínající zimy na svém obličeji. Nemohl tomu uvěřit. Byl zpět, byl opravdu doma.

Jakmile překročil práh svého bytu, do nosu ho téměř okamžitě praštila lahodná vůně pečených brambor a zeleniny. Kdy něco podobného cítil naposledy už ani nepamatoval.

Sotva za sebou zavřel, z kuchyně se ozval ještě líbeznější ženský hlas. ,,To už jsi doma? Já myslela, žes měl přijít až na třetí hodinu."

Peter ze sebe začal sundavat kabát a čepici, které byly ještě mokré od sněhu. Na celém světě pro něj neexistovalo nic horšího, než lhát svým nejbližším. Nesnášel to. V minulosti na to nejednou velmi špatně doplatil. Ještě si sundal šálu, než se konečně odhodlal říct první slova.

,,Jo, no... Víš... Oni mě vyhodili."

,,Cože?" MJ to tak zaskočilo, že nechtěně do jídla přisypala o trochu víc koření, než měla původně v úmyslu. Přesolené jídlo bylo nicméně pořád pouhé nic oproti faktu, že za posledních několik týdnů Petera vyhodili už ze čtvrté práce. ,,Ale vždyť jsi tvrdil, že to vypadalo dobře. Že jim nevadí..." V tom si všimla jeho výrazu. ,,Tys jim to neřekl."

,,Ne, neřekl... Ale bylo to k ničemu. Přišli na to sami. Promiň."

MJ si hlasitě povzdechla, načež se vrátila zpět k přípravě oběda. Když Petera napoprvé vyhodili, protože se dozvěděli o jeho bývalé profesi, dokázala to ještě přejít, ale teď po čtvrté už to začínalo být trochu nešťastné.

,,Michelle, mrzí mě to. Hele, slyšel jsem, že v centru budou prý otvírat nějaký nový antikvariát, tak bych možná -"

,,Petere, posloucháš se vůbec?" otočila se na něho s nožem v jedné ruce. ,,Tys je zachránil, a ne jednou. To oni by si před tebou měli klekat na kolena a prosit tě, abys pro ně mohl pracovat, ne ty je. Jsi přece... Byl jsi přece Spider-man."

Peter pochopil, kam tím míří. Lehkými kroky se k MJ vydal a objal ji kolem ramen. Byla úplně zkoprnělá, ovšem jeho dotekům se nijak nebránila.

,,Teď už tu nejde jen o nás dva," šeptla, zatímco ji pomalu předjížděl rukou po zádech, zlehka chytila jeho tvář do dlaní, aby na sebe zase lépe viděli.

,,Já vím, a proto ti sibuju, že to nevzdám. Tu práci seženu."

...

,,Morgan!" S dalším rozmachem se pokusil prchajícímu zločinci zatarasit cestu vysokými magickými štíty.

Dotyčný byl ale příliš rychlý a mrštný, takže v pár vteřinách vyskočil na nedaleké auto a brzy na to zase pokračoval ve svém útěku.

Několik lidí, kteří se zrovna nacházeli poblíž naštvaně zakleli. Billy se jakékoliv negativní poznámky na jeho způsoby chytání zločinců však pokusil ignorovat.

,,Morgan!" zavolal opět hrubě do komunikátoru. ,,Tak kde jsi sakra! On utíká!"

Prchající muž stále nezpomaloval, zato Wicannovi už síly docházeli.

Svůj cíl už pomalu ztrácel z dohledu, když vtom na nebi zaregistroval jakýsi pohyb. Vzápětí se konečně ozval onen zcela klidný hlas. ,,Promiň, musela jsem si vyřídit jeden důležitej hovor."

Červené kusy nanoobleku se od sebe začaly postupně oddělovat do několika menších částí, které se následně rozestavěly kolem utíkajícího muže.

,,Johne Allerdyci, tímto jste zatčen za vandalství a ohrožení života cizích lidí ve veřejném prostoru. Cokoliv co řekněte nebo uděláte, může být použito proti vám."

Jednotky S.W.O.R.D.u dorazily na místo do pár minut, a tak se mohli všichni brzy rozejít, tedy na malý okamžik to tak aspoň Morgan viděla.

,,Straková... Straková!"

Morgan si ani nestačila stáhnout masku a Maximoff stál u ní s tím svým typicky nasupeným výrazem.

,,Udělala jsem snad něco špatně?"

Její kolega se raději rozhodl předstírat, že nic neslyšel. ,,Když někdo zavolá tvoje jméno, sluší se ozvat nazpátek."

,,Dobře."

,,Dobře? Nic víc k tomu neřekneš? Co to vůbec bylo za tak důležitý hovor, že jsi ho musela vyřizovat uprostřed mise?"

Morgan zklopila zrak k zápěstí, kde si nechala zobrazit aktuální čas. Bylo 12:10. Už měla deset minut zpoždění. ,,Osobní záležitost. - Už se to nebude opakovat. Slibuju."

Mladík nestačil ani mrknout a na chodníku byl rázem opět sám. Poslední dobou se jeho nová kolegyně chovala čím dál tím víc podivněji. Billy si to vysvětloval tím, že je to jenom mladá holka co si ještě stále prochází dospíváním, ale kolik na tom bylo pravdy, neměl ponětí.

Chvíli pozoroval agenty S.W.O.R.D.u, jak si skládají do vozidel své vybavení, než si na protější straně ulice všiml velmi zvláštního muže v černém obleku s kloboukem a dlouhou holí. Možná se to Billymu jen zdálo, ale přísahal by, že toho muže dokonce viděl, jak něj mrkl jedním okem. A pak ten muž najednou zmizel. V jednom okamžiku byl prostě fuč.

Maximoff jenom nesmyslně zavrtěl hlavou než se konečně vydal zpět domů.

...

Nervozita nebo snad strach? - Ne. Možná únava, to by mohlo být přesnější. - No, to taky ne. Kdyby se cítil unaveně, už dávno by usnul. Spíše se cítil být otrávený. Byl otrávený křeslem, v němž musel sedět celé hodiny a poslouchat všechno, co lidé v jeho okolí zrovna vypustili z úst. Možná, že kdyby se teď rozhodl vyskočit z okna, už by se nemusel cítit tak hrozně.

Okoye právě podávala hlášení ohledně přijatých zpráv z Xandaru. Znělo to důležitě, ale taky dost složitě.

Mimo wakandské generálky u stolu ještě seděl profesor Banner, Monika Rambeaová a Samuel Wilson.

Dělat proslovy během prezidentských voleb ho docela bavilo, ale jakmile přišlo na řízení skutečných vládních záležitostí, už to taková zábava nebyla.

,,Kdy bude přestávka?" šeptl směrem k Furymu, který na rozdíl od něho vypadal, že dává opravdu pozor a naslouchá každému slovu.

,,Až přijdeme na nějaké řešení. Zítra bude ve Wakandě další schůze, takže něco vymyslet musíme."

,,Ve Wakandě?"

Ředitel S.H.I.E.L.D.u Lokiho ihned spražil svým vražedným pohledem. ,,Mluvili jsme o tom ráno. Posloucháte mě někdy vůbec?"

Na tuhle otázku se bůh klamu rozhodl raději neodpovídat, což Furymu poskytlo víc než dostatečné vysvětlení.

,,Talos sice neměl tak vysokou úroveň vystupování jako Vy, ale aspoň poslouchal a snažil se věci pochopit," prskl k němu vztekle.

Loki zahadbeně zklopil zrak a do konce jednání se na Furyho už radši ani nepodíval. Vládnout světu nakonec nebylo zas tak úžasné, jak si vždycky myslel.