The New Avengers IV: Proti celému světu

7. Část

Kolik let jenom uběhlo od okamžiku, kdy toto místo naposledy navštívila? Kolik stovek ne-li tisíce dnů uplynulo od posledního pohledu na ony časem poznamenané starodávné dveře, které jako by po každém svém dalším otevření člověka nabádali se zase vrátit.

Ani nestačila zaklepat a kouzelná Svatyně jí ihned vpustila dovnitř sama.

,,Zvláštní," poznamenala pochybně Carol, přešlapujíce práh dveří. Opět očekávala příjemné a harmonické ticho, avšak to, co na ní čekalo, překročilo snad veškeré hranice uvěřitelnosti.

Knihy válející se ve všech možných polohách a stavech téměř všude po celé zemi a nábytku. Polštáře nebo utržené záclony zakrývaly malé stolky, zábradlí schodiště i několik polorozpadlých knihoven. A do toho se ozýval zvuk, který tuto hrůzu povyšoval skutečně na úplně jinou úroveň šílenství - dětský pláč.

,,No tak už prosím neplač. - Sám bys měl ale vědět, že tohle prostě dělat nemůžeš."

Wongův hlas zněl poněkud zoufale.

Vtom kolem Carol prosvištěl Strangův levitující plášť s jakýmsi plyšovým medvídkem a vzápětí se zase ozvalo: ,,No konečně! Že ti to tak trvalo." V tu chvíli pláč konečně ustál. ,,A teď to tady rychle ukliď, než se vrátí Clea. Věřmi, že tu vidět naštvanou opravdu nechceš."

Carol se rozhodla raději počkat v hale, dokud zpoza rohu náhle nevykoukl onen čaroděj. Čelo měl celé vlhké a tváře omatlané od jakési zelené barvy. Tyhle detaily ji teď ale opravdu nezajímaly.

,,Slečno Danversová!" Wong se celý rozzářil, jen co ji spatřil.

Dítě v jeho náruči už tak moc nebrečelo, místo toho čarodějovi akorát neustále ohmatávalo obličej.

,,Přišla jste za Stephenem, předpokládám."

,,Ehm..." Ať se snažila sebevíc, to dítě si zkrátka kradlo všechnu její pozornost. ,,Tak nějak," vymáčkla ze sebe přes velké snažení se nedívat na to zvídavě pohlížející drobné stvoření. V hlavě ji probíhalo tolik různých otázek.

,,To je Vaše?" zeptala se po chvíli.

,,Strange je dole v archivní části. Běžte za ním, promluvte s ním, a když budete mít štěstí, tak Vám možná všechno řekne."

Za Carol okamžik na to zazněly velmi slabé skřípavé zvuky. Jako kdyby někdo právě stěhoval velký kus nábytku, což nebylo zas tak daleko od pravdy.

,,Pozor!" zakřičel Wong.

Obrovská skříň letěla přímo na ně. Carol naštěstí stihla včas zasáhnout a skříň chytit a položit zpět na zem. Když se otočila zpět na čaroděje, ve tváři měla znatelné pochopení.

,,To dítě je jeho, mám pravdu?"

Wong si povzdechl. ,,To je to až tak poznat?"

Strangův plášť, který právě přenášel poměrně dost značné množství knih zpět na jejich původní místo náhle zasáhla silná střela spousty dalších knih, jež ho všechny málem celého pohřbily do jedné velké hromady.

,,Nechcete pomoct?"

,,Bojoval jsem proti mocnému Dormammuovi i Thanosovi, já myslím, že tohle zvládnu. Vy teď hlavně běžte konečně promluvit se Stephenem."

Čím hlouběji Carol sestupovala, tím více světla ubývalo, dokud neskončila téměř v úplné tmě. Cestu ji osvicovalo jen několik málo vznášejících se svíček. Nedostatek světla však nebyl zas takovým problémem, jako spíš najít ten správný směr.