The New Avengers IV: Proti celému světu

8. Část

,,Takže, Doktore, jak dlouho přesně už děláte na tom plánu?"

Čaroděj na velký dřevěný stůl odložil tři velké knihy a hned vzápětí se konečně otočil na Carol. ,,Řekněme tak... od dnešního rána."

,,Oh," vydechla zaskočeně.

,,Ještě na něco se mě chcete zeptat?"

Danversová nějak nechápala, kde se v něm taková pozitivní nálada pro spolupráci tak najednou vzala. A už vůbec nevěřila tomu, že jí sám od sebe nabídl odpovědi i k jiným otázkám.

,,Jak mužů pomoct?"

Strange uhl pohledem ke stolu s knihami a pár dalšími papíry. ,,Vy jste se s Galaktusem už setkala, takže víte čeho je schopný - tedy - víte, na co se musíme připravit. Proto za každou musíte dohlédnout na to, aby náš plán co nejvíce odpovídal tomu, co Galaktus dokáže." Vtom zprudka pohl k nedalekému kulatému oknu.

Carol nakrčila zmateně obočí. ,,Je všechno v pořádku?"

,,Máme návštěvu."

Potom, co odešel, skoro nevěřila, kolik věcí z něj dokázala za tak krátký čas získat. Tolik informací z něj nedostala ani za celých několik předešlých let.

Jakmile dorazila zpět do hlavní haly, jen těžko dokázala skrýt svůj neuvěřitelný údiv. Vše se jen lesklo a zářilo jako nové a po řvoucím dítěti jako by se slehla zem. Strange i se svým pláštěm stál poklidně před schodištěm, přičemž měl ruce spojené před sebou.

Carol sestoupila po pár dalších schodech. ,,Co přesně to má být za návštěvu?"

Jako vysvětlení ji posloužilo náhlé rozevření dveří, skrz než dovnitř vstoupila velmi neobvyklá skupinka superhrdinů - Mr. Fantastik, Profesor X, Hulk a nakonec jedna z těch nejgeniálnějších žen světa, Shuri. Všichni zde byli pouze z jedno a toho samého důvodu: konečně začít dělat něco skutečně prospěšného k záchraně jejich světa.

...

Dvanáctá hodina již odbila. Soudní síň byla lidmi naplněná až do posledního volného místa. Sama Wilsona nyní však trápil poněkud jiný problém. S.H.I.E.L.D.u se sice podařilo dostat tento případ k soudu, ale obhájit všechny jejich dosavadní počiny už byl o něco těžší oříšek.

,,Pane Wilsone... Pane Wilsone!"

Soudcův hřmotný hlas jím poměrně dost otřásl. Když se rozhlédl kolem sebe, jako první zaregistroval neklidný obličej Matta Murdocka a několik dalších zvídavě pohlížejících lidí v porotě. Teprve po chvíli konečně přesměřoval pozornost na soudce, který se rozhodl znovu zopakovat svou otázku. ,,Máte nějaké svědky, které byste mohli předvést?"

Murdock vedle Sama seděl naprosto klidně, i když Wilson by se nezlobil, kdyby se rozhodl vést celou obhajobu i bez něj.

Jen co sebral odhodlání, v rychlosti se postavil a řekl: ,,Ano, Ctihodnosti, máme. Rádi bychom předvolali paní Virginii Starkovou."

Jakmile se otevřely velké těžké dveře, pohledy všech se ihned upřely na starší ženu v šedém obleku a vlasy uvázanými do dlouhého culíku. Na Wilsona se ani nepodívala, což na něho nezapůsobilo zrovna dobrým dojmem.

,,Nejsem si jistý, jestli bylo rozumné ji sem přizvat," šeptl Wilson jednou rukou pevně svírající látku svého saka. Navzdory těmto Samovým pochybám, se Murdock postavil až s neobyčejným sebevědomím a nadšením vyslechnout prvního svědka. ,,Ale, no tak. Trochu důvěry by neuškodilo. - A mimochodem," jeho tón hlasu se o poznání náhle změnil, ,,o přestávce si budeme spolu muset promluvit o dalších krocích a já od vás potřebuji, abyste tou dobou už byl schopný vnímat."