Kapitola - VI.

892 25 0
                                    

Dny ubíhali rychle jako voda. Další dny se začalo ještě více oteplovat. Caroline se více sblížila s Madelyn a ona zase s Caroline. Říkali si všechno.
Caroline chodila do soukromé školy s dětmi Nicholasových společníků z mafie.
Caroline se dokonce i svěřila Madelyn s tím, že se jí líbí jeden kluk, ale že to Nicholas nesmí vědět, protože by vyváděl.

,,V dvanácti jsem měla taky první lásku," řekla Madelyn. Caroline zvedla obočí.

,,Vážně? A jak se jmenoval?" Zeptala se Caroline.

,,Jmenoval se Denis, byl moc pěkný a hodný. Ale jen do té doby, než jsem ho poznala. Pak se z něho vyklubal debil. Byl to syn tátova kamaráda. Do teď ho nesnáším a on mě," svěřila se jí Madelyn.

Jediný kluk se kterým se Madelyn vídala a poprvé a naposledy se zamilovala. Bylo jí teprve dvanáct. Nevěděla, co je to láska, ale měla v něm zalíbení možná i lásku.

Nic spolu neměli jen se prostě kamarádili.
Až v patnácti letech se z něho vyklubal úplný debil a ji odstrčil. Přestali se bavit. Jen když se potkali, tak po sobě házeli vražedné pohledy.

,,Byla jsi někdy doopravdy zamilovaná?" Zeptala se jí Caroline. Madelyn byla překvapená. Ta holka byla na svůj věk, až moc chytrá.

,,Tak jo, to pro dnešek stačí kočko. Jde se spinkat," řekla Madelyn a zakryla ji peřinou.

Mezitím už se u dveří objevil Nicholas. Nikdo si ho nevšiml, a tak tam jen stál a poslouchal je.

,,Neusnu, dokud mi neodpovíš," řekla a založila si ruce na hrudi.
,,Tvrdohlavá, po svém tatínkovi," řekla Madelyn a usmála se.
,,Prosím Madelyn, odpověz. Byla jsi někdy doopravdy zamilovaná?" Zeptala se Caroline.

Madelyn na tohle otázku znala odpověď, ale nebyla si jistá, zdali to má té malé holce říci.

,,Ne, nebyla. Nikdy jsem s mužem vůbec nic neměla. Být dcerou mafiána, není zas tak lehké víš?" Řekla Madelyn.

Nicholas zpozorněl. Nikdy s mužem nic neměla, což znamená, že je nezkušená a je panna.
Přišlo mu to blbé poslouchat jejich rozhovor, ale on byl boss a šéf téhle rodiny, tak proč by ne?

,,Páni, na to že ti je dvacet dva, tak je to zvláštní. Ale zase, aspoň si jedna z mála žen, které nejsou děvky a nespí s každým druhým," řekla Caroline.
Madelyn překvapovalo o čem všem ta holka ví.

,,Caroline, kde jsi se to prokrista naučila? Takhle se nemluví," řekla Madelyn.
,,Dvakrát za týden chodím do školy se staršími dětmi. Někteří tam mluví hrozně. Babička mi říkala, jaká moje máma byla. Byla prý hrozná. I když si ji nepamatuji, stále mi chybí. Tatínek je na tom hůř. Ne, že by mu chyběla máma. Ale vím, že prostě každý muž musí mít svou ženu. Ale poslední tři roky, od té doby co maminka umřela, si tatínek už ženy do postele vůbec nevodí. Jako by vypnul nebo co. Neříkám, že mi to nevadí, ale přijde mi to zvláštní. Ale asi je to tím tátovým zraněním," řekla Caroline.

O čem to Caroline mluví. Jak, že si nevodí nikoho do postele. Vždyť muže lusknout prsty a někoho v té posteli mít. Proč se ho vlastně ty ženy bojí.

,,Jaké zranění?" Zeptala se Madelyn.

,,Od té nehody má táta..." nedořekla to.
V pokoji se objevil Nicholas.

,,Jak to, že ještě nespíš Caroline. Už máš dávno spát. Zítra jdeš do školy brzo ráno," řekl Nicholas. Nemohl dovolit své dceři, aby ji to řekla. Ne teď. Chtěl jí to říct sám.

,,Už jdu tati, dobrou noc," řekla. Nicholas se naklonil a Caroline mu věnovala pusu. I on ji.
Byli rozkošní.

,,Pojď se mnou Madelyn," řekl po chvíli Nicholas.
Nebyl na ni naštvaný, ale nelíbilo se mu, že se s jeho desetiletou dcerou, baví jako s patnáctkou.

Došli do jejího pokoje.
Vstoupil tam s ní.
,,Chci ti ujasnit jedno pravidlo. Mé dceři je osm. Nechci, aby jsi s ní mluvila jako s patnáctkou. Nerozumí věcem, jako je láska či sex. Nebudeš se mi v tomhle plést do výchovy. Prosím dodržuj tohle pravidlo. Až jí bude třináct, dostane menstruaci nebo bude zamilovaná klidně, ale ne teď, když je jí osm a je ještě dítě," řekl naštvaně.

Madelyn na něho hleděla jen s otevřenou pusou.
,,Co prosím? Já že se tobě pletu do výchovy? Caroline začala sama mluvit o tom, že vy si do svého domu vodíte děvky a vaše zesnulá žena, vás podváděla. Sakra je jí osm, ano máte pravdu, neměla by o tomhle vědět, ale já ji tohle nenaučila.
Já jedu podle vašich osnov. Neříkám jí nic, co bych neměla. Nemluví před ní sprostě a nemluvím o sexuálních věcech. Vaše dcera se mi k tomu sama přiznala, nedivila bych se, kdyby vás i někdy při tomhle přistihla. Protože to, co jsem o vás slyšela, je sakra hodně tvrdá věc a vaše dcera o tom asi slyšela taky. Tak mi sakra neříkejte, že já se pletu do vaší výchovy," řekla naštvaně na jeden nádech.

Nicholas jen hleděl s otevřenou pusou. Jak si to jen může dovolit.
,,Fajn, sveď to na mě. Ano jsem špatný otec, ale snažím se. Všechno se jí snažím vynahradit. Když umřela její matka byl jsem na dně. Místo toho, abych byl s ní jsem se uzavřel do sebe a jí se nevěnoval. Ale změnil jsem se. Jsem boss nejbohatší a nejkrutější mafie na světě a bohužel to není tak lehké, jak si představuješ," řekl naštvaně.

,,Proč, proč o tobě všichni mluví, že jsi zrůda?" Zeptala se Madelyn. Snažila se použit klidný hlas. Byla z něho vystrašená.

,,Protože jsem Madelyn. Mám sakra zničený tělo z té nehody. Nemůžu nosit kraťase. Nebo chodit bez trička. Musím na sobě makat, aby bylo vše zase jako dřív. Nespím s ženami, protože se mě bojí. Jsem pro ně hnus," řekl.
V očích měl slzy.

Madelyn se na něho smutně podívala, bylo jí ho najednou tak líto.
,,Jak moc?" Zeptala se.
,,Jak moc co?"
,,Jak velké ty jizvy jsou?" Zeptala se.
Nicholas jen zakroutil hlavou.
,,Nemůžu Madelyn. Nemůžu ti je ukázat. Bála by jsi se mě," řekl.
,,Měl bych jít," řekl a odešel ke dveřím.
,,Dobrou noc," dodal a odešel.

Madelyn tam zůstala stát jako socha. Byla jako opařená z jeho chování. Byl záhadný a zvláštní.
Toužila po tom, ho více poznat.

Nicholas došel do svého patra. Ta holka ho dostala.
Věděl jediný řešení, jak ji dostat z hlavy. A tou byla posilovna.
Oblékl si tedy sportovní tepláky a tričko.
Došel do jeho posilovny, kde měl snad úplně všechno. Měl ji v jeho patře, aby měl soukromý a nikdo ho neotravoval.
Pustil se do cvičení.

V jádru srdce Kde žijí příběhy. Začni objevovat