V jádru srdce

Kapitola - XX.

To, co Nicholas slyšel, mu vzalo dech. Nikdo o něm ještě tak hezky nemluvil. Dokonce ani Jessica.

Stál asi tři metry od Madelyn a slyšel celý jejich rozhovor. Kdyby mohl, nejraději by si ji vzal hned teď namístě a vyznal by ji lásku.

Jessica mu svou lásku vyznávala, ale ne tolik jako Madelyn. A to přesně on potřeboval.
Někoho kdo bude jako on.

Miloval ji ve všem. V posteli byla jako tygřice. Venku byla jako anděl. Zároveň se uměla proti někomu postavit. Přesně takovou ženu on potřeboval a teď ji má. On, nejmocnější muž na světě, si získal tu nejlepší ženu. Věděl, že s touhle ženou zůstane do smrti.

Matias to celé slyšel též. Usmál se na Nicholase, když Madelyn domluvila. Bylo hezké tohle slyšet. Nicholas byl jeho velký přítel. Nevěděl toho o něm mnoho, protože on žije zde a Nicholas na Sicílii. Ale to čím si Nicholas prošel, věděl až moc dobře. Jessicu znal. Byla to mrcha. Mrcha, která zamotala Nicholasovi hlavu. Jediný štěstí je, že Caroline není po ní.

,,Myslím, že by jsme měli jít," řekl Nicholas najednou.

Madelyn se na něho prudce otočila a malinko zčervenala. Díval se na ni těma jeho modrýma očima a probodával ji pohledem.  Vypadal zvláštně. Až teď si to uvědomila, že on musel slyšel jejich rozhovor o něm.

,,Nicholasi," řekla Madelyn jen.

,,Popovídali jste si?" Vložil se do toho Matias.

,,Ano zlato," řekla Rachel a vstala z lehátka.

,,Půjdeme domů?" Zeptala se Rachel.

,,Ano," řekl Matias.

,,Budu ráda, když se ještě uvidíme Madelyn. Myslím, že jsem si našla novou kamarádku," řekla Rachel a obejmula ji.

,,Já taky, měj se," řekla Madelyn.

Slunce začínalo padat za obzor. Na pláži zůstali jen oni dva. Nicholas ještě ani jednou neodtrhl pohled od Madelyn.

,,Pojedeme na loď?" Zeptala se.

Nicholas kývnul na souhlas. Otočila se a začala si balit věci. Přišlo ji zvláštní, že je Nicholas najednou, jak opařený. Ta představa, že je zase vytočený ji naháněla strach. Proto doufala, že je jen překvapený.

,,Můžeme jet," řekla Madelyn a chtěla se rozejít k autu, ale Nicholas ji zastavil.

,,Počkej," řekl a chytil ji za ruku.

,,Mám hlad Nicholasi, pojeďme na loď prosím," řekla a pohladila ho po tváři.

,,Musíme si promluvit Mady," řekl.
,,Ano, to musíme," řekla a odešla k autu.

Nicholas ji následoval. Nasedli do auta a vyjeli směr k přístavu. Celou cestu mlčeli. Nicholas se na ni ani nepodíval a Madelyn raději mlčela.

Dojeli k přístavu a oba dva vystoupili. Došli na loď a Madelyn zamířila do ložnice.

,,Madelyn, počkej," řekl Nicholas a běžel za ní. Doběhl za ní do ložnice. Stála u skříně a hledala si věci.

,,To co jsi řekla, myslela jsi to vážně?" Zeptal se a došel k ní.

,,Samozřejmě, že ano," řekla a vytáhla si ze skříně bílé tílko a černé kožené kraťase. Nicholas se na ni usmál.

,,Já nevím, co ti na tohle mám odpovědět. Ještě nikdy tohle o mně nikdo neřekl," řekl a chytil ji za ruku. Otočila se na něho a podívala se mu do očí.