V jádru srdce

Kapitola - XV.

Společně s Nicholasem dojeli zpět do vily.
Byl to krásný večer, který si poprvé spolu užili.
Ale přece bylo něco, co Nicholas nemohl dostat ven z hlavy.

V těch šatech byla tak úžasná, že se na ni nemohl přestat vynadívat. Tak moc by ji k sobě chtěl přitáhnout. Obejmout ji a říct ji, že je jen jeho.
Tak moc to chtěl udělat.

Byla pro něho jako magnet, se kterým se nemůže spojit.

Když společně vešli do pokoje, nastalo jeho trápení.
Madelyn si zabrala koupelnu a mu nezbývalo nic jiného, než jeho šatník. Převlékl se a čekal na možnost jít do koupelny.

Netrvalo to dlouho, jak předpokládal a Madelyn vyšla z koupelny jen v saténovém lehkém pyžamu.
A to už Nicholas nevydržel. Zabouchl se v koupelně a vlezl si do sprchy. Jen studená voda mu mohla od toho trápení pomoci.

Na chvíli to možná zabralo, ale když si společně lehli do postele a Madelyn usnula. Dostala se ho znovu ta touha se jí dotknout. Tak dlouho neviděl tak krásné ženské tělo.

Po pár minutách už to nevydržel a odešel do posilovny. Jediný boxovací pytel mu teď dokázal pomoct. Bylo hodně pozdě večer a alkohol by teď možná byl nejlepší nápad, ale k vůli jeho zdraví to nesmí přehánět.

Došel do posilovny a svlékl si tričko. Přece jen ho tady nikdo neuvidí. Zůstal jen v pyžamových kalhotách. Začal boxovat, tak jak to nejlíp uměl.

Avšak dlouho nezůstal sám.
Madelyn neusnula, a když ucítila, že Nicholas odešel, chvíli po tom se rozhodla, že půjde za ním.
Nevěděla kam šel, ale když uslyšela zvuky z posilovny, došla ke dveřím.

Byl tam. Boxoval do pytle jen v pyžamových kalhotách. Celého si ho prohlédla. Ale na jeho hrudi se zastavila nejdéle. Poprvé totiž mohla vidět jeho jizvy.

Ty jizvy ji přišli hrozné. Jediný, co jí v ten moment napadlo, jak asi musel trpět. A to jestli jsou jizvy jen na břiše takové, jaké má teprve na nohou. I přes ty jizvy, měl Nicholas opravdu nádherné tělo. Viděla to i přes ty košile, které nosí a teď ho mohla vidět bez nich.

Chtěla se ho dotknout. Říct mu, že se ho nebojí.
Říct mu, co cítí. Ale nemohla, ne teď.

Jenomže její tajné sledování se vymklo kontrole.
Nicholas si ji všiml a přestal boxovat. Díval se jen na ni, jak stojí opřená o dveře a pozoruje ho.

,,Nicholasi," promluvila a on si jako na povel oblékl tričko.

,,Co tady děláš?" Zeptal se a sundal si rukavice.

Madelyn najednou nevěděla, co mu říct. Byla jako opařená.

,,Nebyl jsi v posteli a..." řekla, avšak se po chvíli zasekla. Najednou jako by ji došli slova. Nechtěla ho zavrhnout, nebo ho urazit. To opravdu ne, avšak nevěděla, jak na to reagovat.

,,Neměla jsi mě vidět," řekl a prošel kolem ní.

Madelyn zhasnula světla a vydala se za ním.
,,Nicholasi, nechtěla jsem, ale..."

,,Ale co? Viděla jsi mě, jsi spokojená? Jestli už se mnou dál nechceš nic mít, tak můžeš klidně odejít," řekl naštvaně. Skoro to po ní zakřičel.

,,Nicholasi, já to tak nemyslela," řekla a sklopila zrak.

,,A jak jsi to myslela, no jen to řekni. Jsem zrůda, ty jizvy jsou strašný," vyštěkl. Madelyn se nadechla. Neměla náladu se sním hádat, ale musela to udělat.

,,Uklidni se, nic takového jsem neřekla. Panebože, vždyť jsi úplně normální. No dobře možná máš nějaké jizvy, ale myslíš, že mi to vadí? Právě naopak. Mně se to na tobě líbí. Jen to pomyšlení, jak moc jsi musel trpět, mi nahání strach Nicholasi," řekla klidně.

Nicholas nemohl uvěřit svým uším.

,,Chci ty jizvy vidět. I na nohou. Všude," řekla Madelyn rázně.

,,Madelyn, nevím jestli je to..." začal.

,,Ne, chci je vidět. A jestli mi ty jizvy neukážeš, tak zmizím z tvého života, navždy," řekla Madelyn.

Nicholas si jen povzdechl. Neměl vlastně na výběr.
,,Tak prosím, podívej se," řekl a sundal si tričko.

Madelyn zalapala po dechu. Nicholas sledoval pečlivě její reakci. Projížděla si ho očima.

,,Můžu?" Zeptala se, když natahovala prsty, aby se ho dotkla. Nicholas kývnul. Trochu cukl, když se ho dotkla na jedné z jizev.

Malinko se odtáhla a podívala se na něho.
,,Nevěděla jsem, že jsou až tak..." řekla.

,,Velký a hluboký? Jo, některé ano," řekl za ni.
Znovu se ho dotkla.

,,Máš je i na nohou?" Zeptala se.
,,Ano, ale ty jsou ještě horší," řekl a podíval se vedle ní.

Přejela prsty po jeho jizvách.
,,Chci to vidět," řekla najednou.
,,Madelyn," řekl a podíval se na ni.
,,Chci je vidět Nicholasi, chci vidět, jak moc jsou velké," řekla a chytla ho za ruku.

,,Já nevím, nechci o tebe přijít," řekl najednou. Bál se. Opravdu se bál její reakce.

,,Mám nápad," řekla najednou. Nicholas zvedl obočí.

,,Lehni si a zavaž si oči," řekla.

Nicholas zacouval k posteli a lehnul si.
Vytáhl z nočního stolku šátek a zavázal si oči.
Madelyn začala jezdit prsty po jeho hrudi.
,,Je ti jasný, že pod těmi kalhotami nic nemám," řekl.

To Madelyn trochu nedošlo, ale co už. Jen se usmála a pokračovala. Zacouvala níž a pomalu mu začala sundávat kalhoty. Samozřejmě je to muž a hned, jakmile se jeho mužství dostalo na svět, zaujalo pro Madelyn zvláštní pozici.

,,Vzrušuješ mě, nebuď překvapená," řekl.
Najednou jako by jizvy úplně vypadly z její hlavy a jediný čeho si všímala bylo jeho mužství v pozoru.
Chvíli jí to trvalo než se otrkala a pak pokračovala v prozkoumávání dál.

Stáhla kalhoty úplně pryč a hodila je na zem. Mohla ho tak vidět v celé své kráse.

Začala kroužit prsty po jeho nohách a nemohla uvěřit svým očím. Ty jizvy byly opravdu strašné.
Nahrnuly se ji slzy do očí, když to viděla. Sedla si vedle něj a prostě ho pozorovala.

Nicholas si po chvíli sundal šátek. Madelyn stekla slza po tváři.

,,Nicholasi to..." ukázala na jeho nohy. Těžce polkla.
Pak se podívala na něj.

,,Musel si hrozně trpět. Vždyť je to strašné," řekla a po tváři ji ztekla další slza.

,,Trvala jsi na tom, já jsem ti říkal, že je ještě brzo," řekl Nicholas a sedl si k ní.

,,Ne o to nejde. Sakra vždyť nejsi žádná zrůda. Je to součást tebe. Asi mi to nebudeš věřit, ale mně ty jizvy na tobě vůbec nevadí," řekla a setřela si slzu z očí.
Usmála se na něho.

,,Vážně, nevadí ti to? Nepřijdu ti jako zrůda?"

,,Nicholasi, ani na to nemysli. Nic takového nejsi a nikdy jsi nebyl ani nebudeš. Tohle všechno je něco neuvěřitelného. Líbí se mi to," řekla.

,,Bože Madelyn," řekl a obejmul ji.
,,Nechtěla jsem si to přiznat, ale už musím. Všechno jsem to nějak pochopila. A teď ještě, když jsi mi ukázal tohle všechno," řekla. Nicholas ji přerušil a políbil ji. Madelyn spolupracovala. Byl to krásný dlouhý polibek.

Nicholas začal Madelyn svlékat též.
,,Teď si udělám prozkoumávačku já," řekl a svlékl ji vrch pyžama. Madelyn se usmála. Byla před ním teď jen v kraťasech. Lehla si a nechala ho dělat, cokoliv bude chtít.