V jádru srdce

Kapitola - XXVII.

Den, na který se všichni těšili. Ten den byl právě dnes. Madelyn stála u zrcadla a prohlížela se. Její bříško už pomalu rostlo a v těch šatech to bylo pěkné.

Měla na sobe ty nádherné šaty, vlasy natočené do lehkých vln a stažené sponkou zdobenou kamínky.
Závoj byl dlouhý až po zem a vlečka, kterou ty šaty měly, se nedala ani popsat, jak nádherná byla.
Obuté měla bílé lodičky s vyšším podpatkem.

Make-up, který ji dělala Valentina byl úžasný.
Ne moc výrazný, ale ne zas moc jemný. Tak akorát podle Madelyn představ.

Stála v ložnici sama a čekala na svého bratra Samuela, který ji měl odvést k oltáři.
Vše již bylo připraveno. Hosté byli zde, obřad i hostina byla nachystaná a mohlo se začít.

Samuel vstoupil do místnosti.

,,Páni, tak takhle nádhernou jsem tě ještě neviděl," řekl a obejmul Madelyn.

,,Já sebe také ne, ale líbí se mi to," řekla Madelyn.

,,Hlavně ti jde vidět malinko bříško," řekl Samuel a usmál se.

,,Taky jsem si toho všimla," řekla Madelyn.

,,Jsi připravená? Můžeme jít, všichni už jsou na místě," řekl Samuel.

,,Ano jsem," řekla Madelyn a nadechla se. Byla malinko nervózní, ale to je snad každý před svatbou. A tohle nebyla ledajaká svatba. Ona si brala mafiána. Na pohled krutého a mocného muže, který šéfoval světu.

Sešli schody do obýváku a vydali se k autu, které bylo nazdobené pro nevěstu. Madelyn nasedla dozadu společně se Samuelem a auto se rozjelo k místu, kde se svatba měla konat.

Dojeli na místo a vystoupili u velké restaurace, kde měla být hostina.

,,Počkej tady, zajdu se jen zeptat, jestli už jsou všichni připraveni," řekl Samuel a odešel.

,,Tady jsi Madelyn, tady máš kytici. Tak, jak jsi si přála," řekla Valentina.

,,Děkuju moc," řekla Madelyn a obejmula ji.

,,Moc ti to sluší. Ty šaty jsou nádherné. Nicholas ti padne ke kolenou, až tě uvidí," řekla a zasmála se.

,,Tak můžeme jít," řekl Samuel.

Valentina odběhla a Samuel s Madelyn došli k místu a stoupli k bráně s růžemi. Začala hrát hudba.

,,Jdeme," řekl Samuel a vydali se k Nicholasovi, který už stál u oltáře.

Madelyn zvedla zrak a spojila oči s Nicholasem, který v nich měl slzy.

Pomalu se blížili k němu. Před Madelyn šla Caroline v nádherných šatičkách a ještě jedna holčička z Nicholasové rodiny.

Když k němu došli, usmál se a Madelyn chytil za ruku.

,,Ahoj," řekla Madelyn a usmála na něho.

,,Jsi nádherná," řekl Nicholas.

Stoupli si k oddávajícímu a stále se drželi za ruce.
Oddávající začal říkat svůj proslov. Vnímali jen sebe a dívali se do očí.

,,Táži se vás Nicholasi Williame Giovani. Berete si zde přítomnou Madelyn Whiteovou za svou manželku a slibujete, že s ní budete v dobrém i zlém, v nemoci i ve zdraví, v bohatství i v chudobě, ctít a milovat po celý život dokud vás smrt nerozdělí?" Zeptal se oddávající.

,,Ano," odpověděl Nicholas jednoznačně.

,,Táži se vás Madelyn Whiteová Berete si zde přítomného Nicholase Williama Giovaniho za svého manžela a slibujete, že s ním budete v dobrém i zlém, v nemoci i ve zdraví, v bohatství i v chudobě, ctít a milovat po celý život dokud vás smrt nerozdělí?" Zeptal se Madelyn oddávající.