V jádru srdce

Kapitola - VIII.

Nicholas vstal asi kolem půlnoci, aby se Madelyn napila. Pomalu ji probudil. Ale ona se k němu zachovala úplně jinak než čekal.

Ucukla a podívala se na něho zkoumavým pohledem.
,,Samueli?"
,,Já nejsem Samuel Madelyn, jsem Nicholas. Pojď sedni si. Potřebuju, aby jsi se napila," řekl Nicholas a pomohl ji sednout.
Byla úplně zpocená a čelo měla skoro vřící.

,,Já neznám žádného Nicholase, kde je můj táta. Oni jsou mrtví, víš to?" Řekla.
Nicholas její slova ignoroval. Věděl, že nic z toho si pamatovat nebude. Madelyn se napila.

,,Tak jo holka musíš se převléct a schladím ti nohy a čelo. Máš horečku," řekl.
Vytáhl ze skříně svoje tričko a svlékl ji to její.
Naštěstí spolupracovala, ale i tak ji viděl. Nemohl si odpustit toho pohledu.

Změřil ji teplotu a dal ji znovu napít.
,,Potřebuju na záchod, ale bolí mě hrozně hlava. Kde vlastně jsem, ty jsi Samuel?" Začala znovu.

,,Jsme Nicholas a ty jsi Madelyn, odnesu tě na záchod, dobře?" Řekl.
Pomalu ji vzal do náruče.

Položil ji na mísu a počkal než si uleví.
Pak si s ní stoupl k umyvadlu a namočil ji tváře studenou vodou.

Odnesl ji zpět do postele a zakryl ji.
Namočil ji šátek a přiložil ji ho k čelu.
,,Ještě si tohle vypij, pak můžeš spát," řekl a podal ji prášek.
Měl o ni starost. Ale rád se o ni staral.

Madelyn poslušně zapila prášek a pak zavřela oči.
Nicholas ji ještě párkrát vyměnil obklad na čele a ručníkem ji chladil i nohy.

Nakonec si lehl vedle ní a pokusil se usnout.
Do chvíle se mu to podařilo.

V noci se vzbudil ještě asi dvakrát a kontroloval Madelyn stav. Zdálo se mu, že už nemá horečku, ale stále její čelo a tváře byli hodně teplé.

Ráno se probudil až jako druhý. Madelyn už byla vzhůru a pozorovala Nicholase, jak spí. Bylo ji podstatně lépe než včera, ale stále se necítila na chození po domě či dělání něco jiného než spaní.

Když ji Nicholas uviděl, usmál se.
,,Dobré ráno, jak ti je?" Zeptal se a šáhl ji na čelo.
,,Trochu lépe než včera, ale vůbec nic si od té návštěvy doktora nepamatuji," řekla Madelyn.

,,To je dobře, a je jasné, že si nic pamatovat nebudeš. Měla si mdloby, mluvila si ze spaní a v noci si měla hodně velkou horečku," řekl.

,,Děkuju, že se o mě takhle staráš, ale nevím, čím jsem si to zasloužila," řekla.
,,Jak jsem říkal, já sám trpím horečkami a o tebe se musím postarat," řekl a pohladil ji po tváři.

Madelyn se trochu na něho usmála.
,,Dnes budu muset jít do práce, ale budu potřebovat mluvit s tvým bratrem. Takže mě napadlo, že bych mu zavolal, aby přijel i se Sarah," řekl Nicholas.
,,Samozřejmě, až ti bude dobře. Třeba až za pět dní," dodal.

,,Dobře, nemám s tím problém," řekla Madelyn.
,,Super, Jo a ještě něco, ten týden teď budeš spát tady se mnou, chci tě mít pod kontrolou, budu kdyžtak práci dělat i odtud," řekl rozhodně.

,,Já myslím, že to není nutné..."
,,Už jsem řekl. A teď mě ten týden budeš poslouchat," řekl a vstal z postele.
Madelyn si mohla konečně prohlédnout jeho pokoj. Měl ho obrovský. Celé to vlastně bylo jeho patro, má tu prý úplně všechno.
Všechno bylo sladěné do šedé.

Nicholas vlezl do šatny. Po chvíli se vrátil v kalhotách a černé košili. Jako vždy. Madelyn si ho celého prohlédla. Stoupl si k zrcadlu v koupelně a začala si upravovat vlasy.