V jádru srdce

Kapitola - VII.

Už od rána nebylo Madelyn dobře, a tak zůstala radši ve svém pokoji, když za ní přišla Rosalind a zeptala se jí, co jí je, řekla ji pravdu a zeptala se jí, zdali by Caroline obstarala, až se vrátí ze školy, ona.
Rosalind s tím neměla problém.

,,A nemám zavolat doktora? Aby se na tebe podíval?" Zeptala se Rosalind.

,,Ne, já jsem si vzala prášek. Mám jen asi nějakou chřipku, jen bych chtěla čaj, ale nechci chodit po domě, abych někoho nenakazila," řekla Madelyn.

,,Dobře, řeknu služebné, aby ti donesla čaj a kdyžtak ti byla k dispozici. Nicholase informuji o tvém stavu také," řekla a chystala se k odchodu.

,,Dobře, děkuji moc," řekla Madelyn.

Rosalind se jen usmála a odešla do obýváku.
Musela o tom informovat i Nicholase. On jako šéf musí vědět zdravotní stav každého zaměstnance. I když Madelyn je jako rodina.

Nicholas dnes byl ve své pracovně, ale věděla, že tam stejně nebude dlouho. V poslední době byla pro něj práce až na třetím místě, toho si všimla. Hodně cvičil a zajímal se o svou dceru. Tohle byla v poslední době teď jediná jeho práce. Možná měl v hlavě i Madelyn, ale to nemohla vědět.

Jako na zavolání přišel Nicholas náhodou do dvaceti minut.
,,Co se děje synu?" Zeptala se ho Rosalind, když si sedl naproti ní do křesla.

,,Nevím mami, poslední dobou jsem jako vyměněný. Vůbec mě ta práce nebere. Potřeboval bych motivaci a nebo naopak úplně alespoň na týden vypnout," řekl a promnul si čelo.

,,Všimla jsem si," řekla Rosalind. Nebyla nadšená, že Nicholas poslední dobou není ve své kůži. Ale byla si jistá, že je to od té doby, co je zde Madelyn.
Přemýšlela nad tím, zdali má Nicholase vůbec informovat o Madelyn stavu, ale musela. Taková jsou pravidla.

,,Nicholasi, nějaké tři dny se teď o Caroline budu starat já. Madelyn má podle všeho teplotu a necítí se dobře," řekla Rosalind.
Nicholas zvedl obočí.

,,Dobře, dojdu se za ní podívat. V žádným případě teď Caroline s ní nepřijde ke styku," řekl.
Rosalind kývla.

,,Ano, o Madelyn se bude starat Liliana. Nevím jak jí je, ale vypadala opravdu hodně špatně," řekla Rosalind.

,,A proč jsi jí sakra nezavolala doktora?" Vyštěkl Nicholas. Něco takového mu pilo krev. Vstal z křesla a přešel ke komodě.

,,Nechtěla ho, zkus za ní dojít a přesvědčit ji," řekla Rosalind.
Nicholas neváhal ani chvíli a vydal se za ní.

Došel k jejímu pokoji a vešel dovnitř. Bez zaklepání.
Proč klepat, když je to vlastně boss.
Ležela na posteli, zakrytá až ke krku a dívala se před sebe.

Když si ho všimla, otřepala se.
,,Je ti zima?" Zeptal se a šáhl ji na čelo. Tohle se mu nezdálo vůbec dobré.
,,Vždyť úplně hoříš," řekl a sedl si vedle ní.
,,Nic mi není, jen nějaká chřipka," řekla Madelyn.

,,No tohle rozhodně něco je. Máš zimnici a úplně hoříš. Bolí tě něco? A pravdu Madelyn," řekl rázně.

,,Celý tělo, jsem hrozně unavená, ale usnout mi nejde," řekla a povzdechla si.

,,Zavolám doktora a donesu ti obklad na čelo," řekl Nicholas a vstal.

,,Nemusíš se o mě takhle starat. Liliana říkala..." nedořekla to. Nicholas ji skočil do řeči.

,,Liliana je mi fuk. Slíbil jsem tvému bratrovi, že se o tebe postarám. Teď jsi nemocná, takže budeš ležet a já se budu starat teď o tebe. O Caroline se postará matka," řekl.