V jádru srdce

Kapitola - IX.

Další čtyři dny, proležela Madelyn jen u Nicholase v ložnici na jeho posteli.
Nechtěl ji pustit z očí, i když už teplotu včera neměla.
Dnes se konečně rozhodla, že vstane a půjde se projít na zahradu a zastaví se za Caroline.

Když se vrátila z koupelny, Nicholas už byl vzhůru a sledoval ji.
,,Vidím, že dnes už je ti dobře," řekl a usmál se na ni.
,,Dobře mi bylo už včera, ale ty jsi mi zakázal všechno dělat," řekla a opřela se o dveře.
,,Pro tvoje dobro Mad, ale dneska už ti nic zakazovat nebudu," řekl a došel k ní.
Vzal ji za bradu a zvedl si ji k sobě.
,,Jestli budeš chtít, můžeš se zase zpět nastěhovat k sobě do pokoje, ale vyhazovat tě nebudu. Naopak budu i rád když tady zůstaneš," řekl. Naklonil se k jejímu uchu.

,,Spí se mi s tebou dobře," pošeptal ji do ucha.
Madelyn zčervenala. Ten muž s ní dokázal dělat něco neskutečného.
,,Promyslím si to," řekla a usmála se.
,,Dobře, dnes bych mohl zavolat Samuelovi, aby třeba zítra přiletěli?" Zeptal se.

,,Jo jasně, jestli chceš," řekla Madelyn a odstoupila od něho.
,,Mad jestli nechceš. Nemusí jezdit. Ale já s ním potřebuji něco probrat, takže musí přiletět, tak jak tak," řekl.

,,Nicholasi, já svého bratra uvidím velmi ráda, takže je to jen na tobě," řekla.
V tom si Nicholas vzpomněl na to, co mluvila když měla mdloby. Nechtěl to vytahovat, ale věděl, že někdy by si o tom s ní měl promluvit. On totiž jediný se Samuelem ví pravdu o tom, jak její rodiče zemřeli.

,,Fajn, tak já jdu do sprchy. Uvidíme se na snídani," řekl a odešel do koupelny.

Madelyn si vzala nějaké věci a přešla do svého pokoje. Vlezla si do koupelny a udělala veškerou hygienu.

Když se oblékla konečně do pěkného oblečení, které se skládalo z modrého overalu s dlouhými nohavicemi, ještě si učesala vlasy do vysokého culíku. Namalovala se a hned vypadala jako jiný člověk.

Sešla schody do obýváku. Vydala se do jídelny, kde už z dálky slyšela dětský smích, který ji hrozně moc chyběl.
Vešla dovnitř. U stolu seděla celá rodina i s Dorianem.
,,Dobré ráno," řekla Madelyn a všichni se na ni podívali. Svůj úsměv věnovala Nicholasovi, který ji úsměv oplatil.
,,Madelyn," vykřikla Caroline a běžela ji obejmout.
,,Ahoj Caroline," řekla Madelyn a usmála se na ni.

,,Chyběla jsi mi," řekla.
Madelyn si k ní dřepla.
,,Taky jsi mi chyběla holčičko," řekla a znovu ji obejmula. I za tu dobu, kdy byla Madelyn nemocná, ji ta holka moc chyběla.
,,Slibuju, že ti to vynahradím," řekla Madelyn a pustila ji.
,,Dobře," řekla vesele a zase si sedla na své místo.

Madelyn se usadila ke stolu vedle ní.
,,Je skvělé, že už jsi zdravá Madelyn," řekla Rosalind.
Madelyn se na ni jen usmála.
Nabrala si nějaké jídlo a začala jíst.
Několikrát během snídaně jí neuniknul Nicholasův pohled. Někdy s ním i kontakt spojila.

,,Dnes přijede Samuel se Sárou a taky bych dopoledne rád vzal Madelyn s Caroline do těch zahrad," řekl Nicholas.
Madelyn zvedla zrak.
,,Procházka by ti prospěla Madelyn, ale nebudu tě nutit," řekl Nicholas.
,,Ráda pojedu," řekla a malinko se usmála.
,,Jo, pojedeme spolu na výlet," radovala se Caroline a objala Madelyn a pak i svého otce.

Nicholas si nebyl jistý jestli je to dobrý nápad, ale když mu to Dorian odsouhlasil, neváhal ani chvíli.
Byl rád za Caroline nadšení. Madelyn se moc neprojevila, což ho trochu mrzelo. Ale asi byla jen překvapená.

Po snídani odešla Madelyn s Caroline do jejího pokoje, aby ji vybrala nějaké oblečení na výlet.

,,Chceš ty modré? Budeme ladit," řekla Madelyn a vytáhla ze šatníku letní šaty ve stejné barvě jako její overal.