Budík mě vytáhl z postele o deváté a tak jsem se šla upravit. Při pohledu do zrcadla jsem se zastavila u medailonku a odhodlala se. Musím se ho zbavit. A tím zbavit nemyslím dát ho do šuplíku, ale utrhnout do věčnýho zatracení.
Probudila jsem Vitu a sdělila mu můj plán. Po obědě jsme se sebrali a šli to ukončit. Život se mi od tý doby co přišel zeptal nejvíc jak to šlo, jako kdyby byl prokletej a proto je třeba aby ho nikdo nenašel. Nikdy.
Přehodila jsem přes hlavu Vitovo mikinu a vydali jsme se stejným směrem jako před půlrokem na naše první rande. Šli jsme lesem, drželi jsme se za ruce, nikdo však nemluvil. Každý jsme byl uzavřen v proudu svých vlastních myšlenek. Pokračovali jsme po užší cestičce ve skalisku. Došli jsme k vodopádu a chvíli jen tak stáli a pozorovali ho. "Opravdu to chceš?" Prolomil Vita ticho. "Jo, sice je to poslední věc co mi po máme zbyla, ale taky ta věc co mi ji vzala.. Teda, myslím. Je to jak kdyby byl prokletej. Co ho nosím všichni kolem mě, i já, maj totálně rozesraný životy. Už jsme toho zažili dost nemyslíš?" Vita se na mě otočil a prstem utřel slzu která mi tekla po tváři. "Dobře, jsi připravená?" Jen jsem kývla a začala onen řetízek rozepínat. Poprvé po třinácti letech jsem ho sundala. Chvěly se mi ruce, ale věděla jsem, že to co dělám je správně. Vita mě chytli za roztřesené ruce a udělali jsme pár kroků ke srázu. Voda z vodopádu na nás kapala a já jsem pomalu natáhla ruku a medailon pustila. Okamžitě jsem Vitovi padla do náručí a byla jsem zároveň šťastná ale taky jsem nemohla uvěřit že jsem to udělala. Pomalu jsem se podívala Vitovi do očí a spojila naše rty. Začal spolupracovat a polibek se prohloubil. Odtáhla jsem se a se slzami na tváři se usmála. Je konec. Konečně nejsem
PROKLETÁ.
___________________________
~320 slov~
~ 5.7. 2023 1:11~
Díky moc všem, co tu se mnou zůstali a i přes příšerné pauzy mezi kapitolami se dočkali. Tohle je konec moji knížky a jsem ráda že dopadla jak dopadla. Možná vydám epilog, kdy nevim a jestli vůbec taky ne, protože už makam na další knížce tentokrát se Stranger Things tématikou. Užívejte prázdniny děcka, a uvidíme se až jednou zase něco napíšu.
- Mája 🫶
ČTEŠ
Prokletá |SMTV fanfikce
Fanfic16 letá Emily Blytheová má smůlu již od útlého dětství. Když přišla o oba své rodiče ocitla se v dětském domově, kde k ní nikdo nebyl zrovna přátelský. Nejednou uvažuje skončení jejího trápení. Až jednoho dne potká povedenou partu. Obrátí se její ži...
