"Tak, a jsme tu!" Řekl řidič a my jako ovečky vystoupili z busu. Nějakej pičus mě schodil dolů z těch jakože "schůdků". Jako fakt? Co jsem mu udělala? Jak jinak Kryštof! Nevěděla jsem co dělat tak jsem se zvedla a dál dělala že neexistuju.
Odvedli mě do mého nového pokoje. Bylo to stokrát lepší než to co jsem měla před tím. Hned jsem si vylepila plakáty, které jsem si na tajňačku vytiskla ve škole. Dala jsem si věci do skříně, nabíječku na mobil do zásuvky a polštáře na postel.
Večeře mě příjemně překvapila. Docela v pohodě. Ale pak to přišlo. Večerní návaly úzkosti byly větší než obvykle. Neustále jsem brečela jsem a brečela. V jednu chvíli mi připadalo že by bylo lepší to už skončit. Vzala jsem nůžky ✂️ a provedla první řez. Krev se dostavila po několika milisekundách. Vydala jsem příšerný křik a zaslechla kroky blížící se sem. Rychle jsem provedla další zákrok a rychlost ztracení krve nejméně zdvojnásobila. A pak jsem jen viděla rozmazanou postavu, jak jde ke mě. Ještě jednou jsem se řízla, a pak, už jen tma.
~120 slov~
~11.3. 2022 7:45~
-------------------------------
Trochu kratší kapitola, ale hned teď vydám druhou která by měla být o něco delší.
Mějte se krásně
💖💖Lollicorn105💖💖
ČTEŠ
Prokletá |SMTV fanfikce
Fanfikce16 letá Emily Blytheová má smůlu již od útlého dětství. Když přišla o oba své rodiče ocitla se v dětském domově, kde k ní nikdo nebyl zrovna přátelský. Nejednou uvažuje skončení jejího trápení. Až jednoho dne potká povedenou partu. Obrátí se její ži...
