Prokletá |SMTV fanfikce

21. Pod stolem

Guess who's back.. back again

Dveře se otevřely a stál v nich rozzářený Vita se kterým jsem se záhy objala.
"Jako doma ženo" pronesl s úsměvem a já si šla odložit batoh do jeho pokoje.

Když jsem se chystala pokoj opustit, všimla jsem si Vitových fotek se mnou nad počítačem. Usmála jsem se nad tím a pokračovala ve své cestě za ostatními.

"Tak a na oslavu závěru školního roku si dáme menší párty.. sice v šesti lidech ale why not?" Přednesl slavnostní řeč, kterou si zřejmě promýšlel hodně dlouho Matýsek.
"Přinesl jsem nějaké to pití pro uvolnění atmosféry.. kdo si dá?" Nabídl nám Domča zchlastat se za bílýho dne. Všichni jsme souhlasili a tak jsme všichni obdrželi první skleničku.

Po první skleničce přišla druhá a třetí. Ještě jsme ale všichni vnímali a byli při smyslech. Povídali jsme si, bavili se a tančili na písničky, které přehrával velký reproduktor na zdi v obýváku.

Odbyla devátá a my dále popíjeli. Atmosféra, která panovala v místnosti plné hlasité hudby byla lehce jinde než by ji kdokoli chtěl.

Bavili jsme se, hráli hry a pili ještě hooodně dlouho.. popravdě si ani nepamatuji kdy, jak a kde jsem usnula.

******

Když jsem se ráno probudila prve jsem nebyla vůbec schopna identifikovat místo, kde se právě nacházím, jediné co mi došlo bylo, že postel to fakt není.

Hrozně mě bolela hlava a podle všeho bylo ještě šero tak jsem se neobtěžovala zvednout a znovu usnula.

******

Nevím proč ale zase jsem se vzbudila a... někde jinde. Bylo tam měkko a teploučko. Oknem na mě dopadly jemné sluneční paprsky které oznamovali, že je na čase se zvednout a něco se sebou začít dělat.

Hlava už mě tolik nebolela ale stejně to bylo k nevydržení. Otevřela jsem oči a sedla jsi. Byla jsem v pyžamu a ve Vitově posteli. On tu však nebyl. Došla jsem do koupelny a když jsem viděla svůj odraz v zrcadle málem jsem omdlela. Něco takového svět neviděl.

Tak jsem si dala sprchu, umyla si vlasy které byly ve stavu sebedestrukce a oblékla si něco co vypadalo že je čistý.

Už ve stavu celkem ok jsem sešla schody a spatřila všechny jak sedí u stolu se snídaní.
"Dobré ráno" pozdravil mě jako první Princ Vitaa.
"Dobré.. ještě bych spala" odvětila jsem mu.
"Pojď si sednout." Řekl pan Mates a já tak učinila.
Nika mi podala talíř plný palačinek a já se do toho s chutí pustila.

Když jsme dojedli a umyli talíře musela jsem se vityy zeptat jak jsem se dostala do jeho postele.
"Ráno jsem se vzbudil, a cestou pro Paralen jsem tě viděl pod stolem... tak jsem tě vzal do postele ať jsi ráno aspoň trochu vyspaná.
"Ahhaaaaaaaaa" pořád mi nedávalo smysl proč jsem sakra byla pod stolem ale to už se asi nikdy nikdo nedozvíme.

"Hele, došlo jídlo, zajdeme ven a při tom něco pokoupíme?" Zavolala na nás Andy která vymýšlela co dobrého ukuchtí k obědu. Nika s Dominikem a Matesem hned přislíbili svou účast mě se ale nikam nechtělo..
"Já nejdu" zaječela jsem na celou Prahu.
"Tak ja tu s tebou zůstanu, jo?" Nabídl se Vitík.
"Tak jo" přesně tohle jsem měla v plánu.

Zaklaply se dveře a Vita spustil
"Můžu se tě na něco zeptat?"
"No.. jasně" Odpověděla jsem bez zaváhání.
"Hlavně chci abys vždycky věděla že tu pro tebe budu ano?..... A teď, co to máš na ruce?" Ihned jsem věděla na co myslí, ale tohle jsem mu prostě vysvětlit po pravdě nemohla.
"Co myslíš?" Dělala jsem blbou.
"Vyhrň si rukávy" řekl v klidu, ale přesto mě z něj až mrazilo.
"C-co? Proč?" Snažila jsem se tomu vyhnout.
"Nedělej hloupou, je to pro tvoje dobro" řekl chladně a snažil se mi vyhrnout rukáv.
"Ne, ne prosím" za každou cenu jsem se snažila odvrátit osud jenž mě čekal.
"Já už je stejně viděl a jestli to nechápeš snažím se ti pomoct!" Vykřikl na mě.
"Vito, nech to být prosím" propukla jsem v slzy. Bála jsem se ho.
"Nechci aby sis ubližovala, máš spoustu jiných způsobů jak se vypořádat s problémy.. promiň, nechtěl jsem na tebe křičet, jenom nechci aby jsi to dělala.. Pověz mi co, nebo kdo za tím stojí a pomůžu ti. Spolu se z toho dostaneme."
Podívala jsem se na něj uslzenýma očima a on mě jeho silnýma rukama vtáhl do pevného objetí.

"Jednou ti to řeknu, ale teď nemůžu..." zašeptala jsem.
Podíval se mi do očí, a krátce spojil naše rty.

*******

"Jsme tady!" zaslechla jsem Niku volat ode dveří.
"Co jste nakoupili? " zeptala jsem se, protože už jsem měla vážně hlad.
"Nesem káefko nechcu vařit. " zasmála se Andy.
"Tak my už dem! " zavolala jsem a vydala se k jídelnímu stolu.

*******

K večeru jsme všichni zalezli do svých pokojů a Vita šel ještě chvíli stříhat video. Nedalo mi to a sedla jsem si k němu do klína a pozorovala ho při práci.

Po chvíli soubor s videem uložil ačkoliv ho ještě očividně hotové neměl a podíval se mi do očí. Byla jsem to já, kdo ho začal vášnivě líbat. Vita se i se mnou zvedl a položil mě na postel. Sundal si triko a než začal pomáhat mě s tím mým podíval se na mě pohledem 'jsi si jistá?' Jen jsem rychle přikývla a pokračovali jsme v naší práci. (Jelikož by moje popisování jejich činnosti dopadlo otřesně nechám vás si zbytek domyslet).

____________________
                                                       ~880 slov ~
                                           ~2.3. 2023 21:02~

Po dlouhé době se vám opět hlásím s novými kapitolami, které už teď budou vycházet jakžtakž každý den. Máte se na co těšit tahle knížka bude ještě plná zvrat(k)ů a napětí.

                                                                 ~Mája