Sugar baby // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Nine

„Co máš v plánu na večeři?" ptá se mě Harryho něžný hlas po chvíli ticha, jeho čelo je stále přitisklé na mém. Musí se sklánět a já se musím natahovat na špičkách, abychom dosáhli téhle pozice.

„Nejsem si jistá, uvidím, co mám v ledničce." V tuto chvíli si uvědomuji, že jsem naprosto zapomněla zajít nakoupit, chystala jsem se to udělat včera s Heather, ale byla jsem rozptýlená. Vzala jsem nějaké věci, ale nic z toho by nechutnalo jako něco připomínající jídlo, kdybych to všechno smíchala.

Harry něžně hladí mé boky, nevím, proč je to tak příjemné, ale je.

„Musíš jít, zlato, jsi příliš hubená."

Nevím, jak na to odpovědět, mám ze svého těla úplně opačné pocity než on. Vždycky se cítím tak nevkusně a plně, mám špíčky na všech špatných místech a nikdy nejsem se svým tělem spokojená.

„Tak se podíváme na tvou situaci s jídlem." Harry mě pouští a rychle vychází z mé ložnice a jde do kuchyně. Jdu pomalu za ním a opírám se o rám dveří, když otevírá lednici a dívá se do prázdnoty.

„Kde máš jídlo, lásko?" ptá se, zavírá lednici a otevírá všechny skříňky ve snaze najít jídlo. To jsem předtím dělala taky, v celém bytě jsem hledala nějaké jídlo, protože mi ještě nepřišla výplata. Sleduji, jak pokládá obě ruce na linku a dívá se na mě, nic nenašel.

„Zlato, nemáš žádné jídlo. Ne, počkat, to není tak úplně pravda, máš tady pytlík s dvouminutovými nudlemi, půlku citrónu a red bull. Proč, sakra, nemáš žádné jídlo?" jeho hlas je pevný, ale nezdá se, že by byl na mě naštvaný, mohlo by to pocházet ze starosti.

„Ještě jsem neměla čas nakoupit, jím, slibuji." Zkouším se na něj jemně usmát ve snaze rozveselit mu náladu. Kroutí hlavou, očividně to nefunguje.

„Pojď, udělám ti večeři. Ale nemůžu použít tvojí kuchyň, tak se vrátíme ke mně." Nebere ne jako odpověď, když jde ke dveřím. Nemám dost času, abych zamumlala výmluvu, tak beru kabelku a klíče a následuju ho, přičemž zamykám dveře.

Rychle musím sbíhat schody, abych Harryho dohnala, bere mě za ruku, jakmile jsem vedle něj. Taky to může mít něco společného se skupinkou kluků, kteří vešli na schodiště, když jsme vyšli. Někdy mě děsí, scházejí se u schodiště, celou dobu kouří a poslouchají hlasitou hudbu. Nikdy mě to v noci nebudí, ale je to znepokojivé, jsem si jistá, že Harry bude mít nějaký nechutný názor.

„Do hotelu, Johne," říká Harry, když oba nastupujeme na zadní sedadlo. John ihned vyjíždí z parkoviště na hlavní cestu.

„Na co máš chuť?" ptá se mě Harry. Uvědomuji si, že jsem alespoň den nejedla nic pořádného, moje stravování je skoro tak špatné jako můj spací režim. Krčím rameny.

„Cokoliv je v pohodě, vaříš?"

„Ano, překvapuje tě to?" něžně zvedá obočí a jemně se na mě culí.

„Trochu, nezdáš se jako typ, co vaří," odpovídám. Myslela bych si, že by byl příliš zaneprázdněný na to, aby se naučil vařit. Možná to ze mě mluví tradice, ženy vaří a muži pracují. Co se týče naší situace, zdá se, že muž dělá obojí. Zatímco já sedím a stěžuju si na to, že mi je darováno oblečení a šperk, protože někdy dokáže být nemilý. Máme divnou dynamiku.

„Nemám na to moc času, tak možná nejsem dost dobrý, ale jsem si jistý, že dokážu dát dohromady něco jedlého. No, více jedlého než to, co máš doma."

„Hej, s těmi věcmi bych dokázala něco úžasného. Možná bych dokonce vytvořila nový trend, nudle a red bull. Pro zaneprázdněné studenty s nedostatkem času a spánku."