Sugar baby // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Fourteen

Harry parkuje auto na velkém opuštěném parkovišti pod budovou. Mám o něj obavy, je to velmi pěkné auto v ne tak milém sousedství, doufám, že tady pořád bude, až se vrátíme.

„Raději bys měla mít v ledničce jídlo," mumlá Harry, když odemykám dveře od bytu. Lehce se chichotám, načež mu dovoluju vejít přede mnou, jde do kuchyně a slyším, že otevírá lednici, přičemž já zavírám dveře.

„Hodná holka," říká, sundávám si tašku z ramene a otáčím se k němu, zírá do mé skoro plné lednice. Díky bohu, že jsem nakoupila, nevím, jestli bych měla náladu na další přednášku.

„Už žádný red bull a instantní nudle." Zubím se, načež pokládám poštu ze schránky na linku. „A koupila jsem věci ze seznamu ze smlouvu."

Trochu sebou trhá, když zmiňuji smlouvu, možná je trochu ztrapněný z toho, že mi dal předepsaný seznam potravin, co mám jít? Když jsem si to pročetla, moc mi to nevadilo, v podstatě to byly potraviny, které jsem normálně jedla. Ale nezapomněla jsem na to, jak jsem se cítila, když jsem si to procházela, zvláště když jsem viděla naše podpisy na konci, kde jsme se dohodli. Cítila jsem se ovládaně.

„To jsou tví rodiče?" vytrhává mě Harry z myšlenek a drží v ruce malý rámeček, který stojí na stolku v chodbě. Přecházím k němu a dívám se na fotografii, než odpovídám.

„Mhm." Přikývuji. Máma a táta sedí někde v Evropě na okraji fontány, vždycky zapomenu, kde to je.

„Je to ještě předtím, než mě měli, na jejich líbánkách. Musí to být před dvaceti lety," informuji ho. Našla jsem tu fotku před pár lety, když jsem na půdě hledala můj rodný list. Oba vypadají šťastně a spokojeně, šťastně zamilovaní, než se všechno posralo.

Harry jednoduše přikyvuje hlavou a pokládá rámeček na linku. Nebudu ho nudit s mým rodinným bědováním, alespoň ne teď.

„Pojď, pomůžeš mi vybrat šaty na večer." Usmívám se a vedu ho do mé ložnice, otevírám dveře skříně. Harry se opírá o rám dveří a sleduje mě, jak otevírám dveře, na rtech mu pohrává jemný úsměv.

„Teď, když jsi vyklidila celý svůj šatník, sotva ti něco zůstalo, možná ti budu muset koupit víc." Každá jeho slabika mě škádlí. Hádám, že jsem se zbavila většiny svých věcí, ale nepotřebuji nic dalšího.

„Ne, ne, ne, jsem v pohodě se vším oblečením, co mám."

Chechtá se mé odpovědi, přičemž začínám vytahovat dlouhé šaty, které mi Sophia pomohla vybrat v Harrods. Je to charitativní ples, takže to musí být něco luxusního a formálního, myslím, že tyhle jsou nejlepší možnosti, místo nějakých mini šatů, které odhalují trochu moc na můj vkus.

„Hm," mručí Harry a stojí vedle mě, prohlíží si možnosti, které jsem vyložila na postel před námi. „Líbily se mi tyhle stříbrné, pokud si to pamatuju správně." Věděla jsem, že si je vybere. Mají velký výstřih, odhalují až odporně hodně z mé kůže.

„Nevím, nechci moc vyčnívat. Chci říct, vím, že asi i tak budu, protože budu s tebou, ale raději bych trochu splynula s pozadím."

„Zlato, nikdy nesplyneš s pozadím, ne když budeš vypadat tak, jak vypadáš. Budeš ohromující v čemkoliv, co si vybereš." Do tváří se mi hrne horkost, když mluví, taky mi buší srdce. Nemá úplně pravdu, často mizím v pozadí a tak to mám ráda. Předpokládám, že tohle už není možné, ne s tímhle novým životem, který začínám vést.

„Líbí se mi tyhle." Culím se jemně a ukazuji na tmavě zelené šaty. Ano, mají trochu menší výstřih, nemají rozparek a nepřiléhají k mé postavě. Navíc materiál je tak hedvábně jemný, v těch nebudu tolik vyčnívat. Harry se natahuje k posteli a lehce přejíždí prsty po šatech, aby cítil materiál. Na okamžik si přeju, aby šaty byly na mém těle, přeju si, aby jeho prsty byly na mém těle.