Několikrát obnovuji stránku, abych se ujistila, že online zůstatek je správný. Povadá mi srdce, když částka zůstává stejná, k mému jménu mám 4,82 liber. Věděla jsem, že být na vlastní pěst by bylo těžké, zatímco bych byla na univerzitě, ale neuvědomila jsem si, že bych zchudla tak rychle. Další čtyři dny by mi nic nepřišlo a i s tím bych zaplatila jen nájem a trochu jídla. Moje rodina měla vlastní finanční obavy, takže jsem po nich nemohla žádat peníze.
Ačkoliv nemám moc času nad tím přemýšlet, nemůžu přijít pozdě na další hodinu, měla bych jinak hodně velký problém. Vstávám z postele a oblékám si bílou blůzu a černé džíny. Ještě musím vyprat prádlo ve vlhké prádelně ve sklepě a tohle jsou jediné čisté kalhoty, co mám. Rychle se dívám do zrcadla, než odcházím, dlouhé hnědé vlasy mám trochu rozcuchané, tak si je stahuju do drdolu, aby mi byl vidět obličej. Abych byla upřímná, mohla bych vynaložit více úsilí do toho, jak jsem vypadala, a kdybych to udělala, asi bych nevypadala tak špatně. Myšlenka make upu byla zastrašující, jelikož jsem neměla ponětí, jak ho používat, ani bych nevěděla, kde začít. Vzdychám a házím si tašku přes rameno, ujišťuji se, že notebook je uvnitř, než se ujišťuji, že jsem zamkla, a vycházím na ulici.
Ihned můžu říct, že džíny jsou naprostá chyba, jsme uprostřed léta v Londýně a horko zezadu na nohách mě nutí potit se ještě více. Kampus univerzity je jen o pár ulic dál, takže se tam dá jednoduše dojít, nemám jinou možnost, když nemám auto a osobně nemám ráda autobusy. Přidávám do kroku, když pár posledních studentů vchází do plné posluchárny a sedají si na místa, spěchám dozadu a sedám si vedle své dobré kamarádky Heather.
„Čau, krásko." Usmívá se, když si pokládám věci vedle jejích na podlahu, vytahuju jenom knížky.
„Čau, nová kabelka?" šeptám a usmívám se na ni. Přikyvuje, zubí se a sklání se, aby cítila materiál své očividně značkové červené kožené kabelky. Je krásná a třetí nová kabelka, kterou jsem tento měsíc viděla. Vlastně, většina jejího oblečení je nová a taky má nové hodinky, které se třpytí na určitém světle.
„Koupil mi to daddy." Naklání se ke mně blíže ze svého místa. Její odpověď mě mate.
„Tvůj táta je mechanik, jak by si tohle všechno mohl dovolit?" ukazuji na její postavu. Chci říct, jasně, její táta vlastní obchod s nářadím, ale nevydělávají tolik, že?
Tiše se směje, nedělá si starosti o přednášejícího vepředu, který odpovídá na něčí otázku, je si vědom hluku, který se v posluchárně děje.
„Ne můj táta, můj daddy." Usmívá se mé zmatené reakci. „Vysvětlím ti to po hodině." A s tím otáčí hlavu dopředu a dívá se na přednášejícího, který si odkašlal a začal mluvit ke zbytku.
***
„Co myslíš tím, že daddy ti koupil tyhle věci?" házím si tašku přes rameno a zrychluji, abych stíhala jejím dlouhým a sebevědomým krokům, podpatky jí klapnou pokaždé, když přijdou do kontaktu s chodníkem.
„Nemůžeš mě soudit, když ti to řeknu, dobře?" ptá se tiše, přičemž si sedáme na schody knihovny. Rychle přikyvuji, proč bych ji soudila? Pevněji si přitahuji bundu k těle, když se kolem mě protahuje studený vzduch.
Tiše si povzdechne.
„Dobře, v podstatě jsem měla před měsícem problémy s penězi a viděla jsem online reklamu pro holky, které potřebují peníze. Je to naprosto legální společnost, něco jako párovací seznamka. Berou holky, které potřebuj peníze, a starší muže s penězi a dají je dohromady. Je to jako randění, ale ty z toho vlastně vyděláváš." Prohlíží si mou šokovanou reakci, kterou se snažím držet na minimum. Ani mi nezmínila, že s někým chodila, ne tak bože že to byl někdo starší.
ČTEŠ
Sugar baby // h.s. (CZECH TRANSLATION)
Fiksi PenggemarKNIHA PRVNÍ Vše, co Elena potřebovala, byla trocha peněz, aby zvládla těžké časy, které mohly na vysoké nastat. Její kamarádka jí nabídne pomoc tím, že ji vezme do své „práce", do agentury, která páruje mladé ženy s bohatými staršími muži. Elena je...