Sugar baby // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Twenty-five

„Ahoj, lásko," říká Harry jemně a něžně, když otevírám dveře. Je oblečený ve stejném obleku, který měl ráno na sobě, ačkoliv jeho vlasy jsou trošku rozcuchanější. Asi si do nich zajel rukou, takže teď na jeho hlavě trochu trčely, nadýchané a prakticky mě prosící, abych do nich zabořila ruku, možná později. Ustupuju na stranu a pouštím ho dovnitř, než za ním zavírám dveře.

„Ahoj." Usmívám se stydlivě a opírám se o dveře poté, co jsou zamčené. Nevím, proč se cítím tak stydlivě, to je efekt, který Harry na mě má. Jsem uklidněná, když se sklání a tiskne rty na mé. Zvedám ruku a tahám ho za límeček bílé košile a druhou mu pokládám za krk. Jeho paže se omotávají kolem mého pasu, přičemž mě přitahuje blíže k sobě na svou hruď.

„Hm, hádám, že jsem někomu chyběl, huh?" odtahuje se ode mě s něžným uculením, každá jeho slabika mě lehce provokuje. Přetáčím oči, ale nemůžu zabránit úsměvu na tváři nebo červenání, přičemž pomalu přikyvuji. Chyběl mi, bylo to jen dvanáct hodin. Možná teď, když jsme spolu spali, se cítím k němu více připojená?

„Dobře, taky jsi mi chyběla." Naposledy mě něžně líbá na rty, než se narovnává a tyčí se nade mnou. Bolí mě ztráta kontaktu.

„Jaký jsi měl den?" ptám se, vedu ho za ruku ke gauči a sedám si. Modlím se, aby na tom místě, kde sedí, nebyly žádné pružiny, které by trčely. Vzdychá, přičemž si opírá hlavu o gauč, vypadá vyčerpaně.

„Docela brutální, abych byl upřímný. Management v hotelu v Paříži neodvádí práci pořádně, takže to pro mě vytvořilo pár problémů. Měl by bát jedním z našich nejpopulárnějších a nejvýše postavených hotelů, ale místo toho je jedním z nejslabších. Teď tam budu muset zaletět a dostat ho na nohy, zatímco budeme hledat nové zaměstnance."

Moje srdce klesá, když mluví, jednak z témat a pak z jeho hlasu. Celou dobu pracuje tak tvrdě a i tak musí dělat tolik práce. Jasně jako majitel impéria by měl mít i trochu času pro sebe, nechat ostatní, aby zvládli den po dni.

„Na jak dlouho budeš muset odjet?" ptám se tiše, přičemž zvedám ruku k jeho vlasům. Z minulé zkušenosti vím, že to ho dokáže uklidnit, takže možná mu to trochu pomůže. Zdá se, že to zabírá, když jemný úsměv je viditelný na jeho předtím zamračených rtech, lehce naklání hlavu na stranu, aby se na mě podíval.

„Odlétám zítra ráno na týden, možná trochu déle. Budu zpátky na strejdovy narozeniny, doufám, že pořád na ně se mnou chceš jít."

Přikyvuji hlavou s jemně našpulenými rty, přičemž mu něžně masíruju hlavu.

„Nemám ráda, když odjíždíš." Vzdychám něžně, zním jako dítě, které prosí svého tátu, aby nešel do práce. Hádám, že je to ten případ, akorát on je můj sugar daddy, ale taky je můj přítel a upřímně mi na něm záleží. Agh.

„Vždycky můžeš jet se mnou." Zvedá obočí a zubí se, přičemž mi pokládá ruku na pas. Moje tělo je něžně vtaženo do jeho klína, takže na něm sedím obkročmo. Z té nabídky mi uhání srdce, Paříž s Harrym...

„Nemůžu, mám školu a práci." Znovu špulím rty, tentokrát nad mými životními podmínkami. Bylo by příliš brzy vyrazit na výlet? Co když by to všechno zničilo? Bojím se, že každá věc, kterou spolu děláme, všechno mezi námi zničí.

„Vykašli se na školu, zavolej do práce, že jsi nemocná." Drzost, která se objevuje v jeho úsměvu, je nakažlivá. Vím, že Harry nesnáší, že pracuju, ale je to můj poslední týden v kavárně, takže už to nebude muset snášet moc dlouho. A škola by mi chyběla, ale je možné, že bych rychle zameškala a pak by všechno, na čem jsem dřela, bylo zbytečné.