Marvin

40

První věc, která Jeremyho vyděsila - pódium. Na jednu tancující osobu až moc velké a osvětlené. Všechny oči budou na něm. Úplně všechny. Dětské, rodičovské, ale i učitelské.
Když procházel se skupinou tanečníků do zákulisí, zvedl se mu žaludek. Najednou jako by se jeho sny vytratily. Tohle přeci ve skutečnosti vůbec nechtěl. Být středem pozornosti a zarýt se lidem do paměti. To by tedy třeba zrovna chtěl, ale spíše tím, co vytváří, a ne jeho otřesným tancováním.
Pak si ale řekl, že to dělá pro něj. Pro toho bruneta, který právě teď postával u dveří do převlékárny a čekal, až se místnost uvolní. Byli tam totiž ostatní chlapci, mezi kterými byl i Vincent.
V zákulisí to nevypadalo nijak zvláštně, vlastně vypadalo úplně stejně, jako v jakémkoliv filmu o divadle, který kdy Jeremy viděl. Dlouhé úzké chodby se spoustou dveří, které vedly do maskéren, převlékáren a toalet. Jen na konci byly těžké dvojité kovové dveře, které vedly ven, ale příliš se nepoužívaly. Jen tehdy, když si chtěl někdo jít rychle na tajňačku zakouřit, když byl zrovna nervózní. Jeremy instinktivně přejel rukou po kapse svých kalhot a tiše zaklel, jelikož zjistil, že u sebe nemá cigarety. A že by teď jednu opravdu potřeboval.
"Ahoj," usmál se na Marvina, když k němu pomalu došel. Tohle místo cigarety stačí, řekl si pro sebe.
"Čau," pohlédl na něj Marvin, "jak se cítíš?"
"Mohlo by to být lepší, jsem nervózní."
"Jsem si jistý, že to zvládneš," dořekl Marvin a podržel dveře, které se rozrazily, jak z nich začaly odcházet již převlečení baleťáci. Následně do dveří vklouzl a otočil se na Jeremyho. Tázavě na něj kývl, zda jde taky. Jeremy zavrtěl hlavou a Marvin zmizel ve dveřích.
Popravdě, Modrooký byl ve stresu mnohem více. Je to klání mezi ním a Vincentem. V tuhle chvíli nepochyboval, že ho Vincent dokáže porazit.
A to nebylo správné.