Marvin

47.

Marvin skenoval okolí, dokud nespatřil smaragdově zelené oči Jeremyho Cartera. Hned za ním šel, aby ho pochválil, protože si to zaslouží. Ale k jeho překvapení se tvářil zklamaně.
"Bylo to fakt dobrý," usmál se na bruneta Marvin.
"Díky," odvětil.
"Děje se něco?" zajímal se tanečník.
Jeremy kývl. "Paní Reesová nás chce dát zítra na nástěnku, aby ti zvedla sebevědomí. Po mém výkonu všem ukáže, že jsi skvělý učitel."
"Vymluvil jsi jí to?"
"Ne, nevěděl jsem, jak mám reagovat."
Marvin se zamračil. "Musím za ní."

Jeremy se mezitím vysprchoval a převlékl do šedé teplákovky. V šatně nebyla ani noha, proto si dodatečně vyčistil zuby po cigaretě.
Vypnul vodu, rukama se opřel o umyvadlo a zadíval se na sebe do zrcadla. Mokrý obličej měl lehce narůžovělý z horké vody, oči mu zářily radostí. Dokázal to. Dokázal nemožné, neztrapnil se a ještě k tomu si získal Marvinovu náklonnost, alespoň tedy přátelskou. Ale to mu rozhodně nestačilo. Přes svátky by si do něj mohl trochu šťouchnout nějakým obrázkem, aby celé týdenní prázdniny doma nemyslel na nic jiného.

——

Marvin paní Reesovou nenašel, nejspíš byla v zákulisí a připravovala Vincenta, a tak šel do hlediště a čekal, co předvede. Opona byla zatažená a světla ztlumená, lidé si šuškali kdo ví co a mluvilo tolik hlasů, že Marvin nedokázal zachytit jediné slovo.
Jeho matka nikdy nechodila na obyčejná vystoupení, což ho trochu mrzelo. Vždy se přišla podívat jen, když šlo o medaili nebo postup. Tohle pro ni byla samozřejmost. Je přeci jasné, že to Marvin vyhraje.

——

Jeremy zkusil vytočit Viktorovo číslo, ale hovor spadl do hlasové schránky. Chápal to.
Otcovi se volat nesnažil, nemá ani tušení, že se přihlásil na balet. Vždycky pro něj Jeremy byl jako naděje na první maturitu v rodině a bylo mu jedno, jak se k ní dostane. Každý má výuční list, většina z rodiny jsou kuchaři, otec je elektrikář a teta spisovatelka tuctových telenovelových příběhů o zamilovaných sousedech. Vydala už přes deset děl a žádné se příliš neuchytilo. Doufal, že takhle nedopadne Viktor. Ale o tom dost pochyboval, protože takový talent kromě Marvina a pár renesančních umělců nikdy neviděl.

——

Když se rozsvítila světla a Vincent přišel na pódium, hned si očima vyhledal Marvina. Tušil, že ho bude bodat pohledem celé tři minuty. Ale k Vincentovu překvapení výzvu přijal. Sledovali se po celou dobu tance, vypadalo to, že se Vincent snaží o souboj očí víc než o dobrý taneční výkon. Marvin věděl, že to dělá schválně. Chtěl vytvořit v Marvinovi falešnou naději, ale on se nedá. Znovu už ne.