Two little spiders [Peter Parker ff]

22.

Ráno mě probudil hlas.

,,Dobré ráno, slečno Starková. Je sedm hodin ráno místního času, venku je 12°C a vy máte dnes vstávat do školy" byl to docela robotický hlas, ale nějak moc jsem to neřešila sice jsem se lekla ale i tak, zakřičela si do polštáře a následně vstala.

Zvláštní probouzet se do jiného pokoje než jsem zvyklá. No nevadí, obléknu se do volných riflí a volného trička s potiskem AC DC. Jdu z pokoje a hledám kuchyni, moc se mi to popravdě nedaří.

Po chvíli hledání se ozve ten robotický hlas co mě probudil.
,,Slečno Starková, hledáte něco?" zeptá se, dobře teď už jsem se lekla a to mnohem, mnohem víc než ráno.

,,Eh, ano hledám kuchyni" odpovím a hlas mi dá skoro hned klíč k cestě nebo jak to říct.

,,A kdo vlastně jsi?" zeptám se po cestě do kuchyně.

,,Jsem umělá inteligence J.A.R.V.I.S. - Just A Rather Very Intelligent System navržena panem Starkem a jsem vždy k vašim službám" odpověděl na mou otázku hlas- nebo JARVIS.

Dozarila jsem úspěšně do kuchyně. Kde jsem si z ledničky vytáhla jogurt který jsem spapala. Chvíli jsem seděla na barové stoličce u ostrůvku když v tom se znovu ozval JARVIS.

,,Happy vás čeká před budovou na to odvézt vás do školy." vstanu tedy, vezmu batoh a přes můj outfit si přehodím mou oblíbenou šedo-černo-bílou košili a vydám se před budovu kde opravdu čeká Happy a auto.

Po cestě jsem Happyho poprosila aby zastavil dál od školy, že to dojdu, aby nebylo moc nápadné mít takové drahé auto zničehonic.

Happy mi tedy zastavil na parkovišti u obchodu který je kousek od školy, domluvili jsme se kdy mě má vyzvednout a šla jsem směr škola.

Po cestě jsem potkala Petera a dost jsem se ho lekla mám nějaký lekací den dneska asi. Spíš jsem se lekla, protože jsem ho potkala nějak blízko toho místa kde mě Happy vyhodil. A tohle zrovna není cesta po které chodím normálně do školy.

,,Ahoj Natali co tady děláš? Nikdy jsem tě neviděl jít touhle cestou." řekl Peter jasnou věc i když jsem vážně doufala, že si toho nevšimne.

,,Ahoj, no víš já jsem si šla koupit nějakou svačinu do školy protože mi došlo, že jsem si ji dnes zapomněla zabalit." samozřejmě, že jsem lhala nesmí se nikdo nikdy dozvědět proč teď budu každý den chodit jinam, že bydlím jinde než doteď, že jsem dcera zkurveného bilionáře.

,,To chápu to se mi stává často" odpověděl Peter a šli jsme spolu do školy.

Zbytek týdne pokračoval v podstatě stejně jen jsem Happymu řekla jiné místo kde mě má vysazovat, jelikož nás tam nikdo neuvidí a nikomu to snad nebude připadat podezřele.

Takže zdravím vás všechny zpátky po více než roce. Rozhodla jsem se, že tu dokončím co jsem začala. Neslibuju kapitoly každý den nebo týden ale jednou za čas jak se mi bude chtít jak budu mít nápady ať to nevypadá, že to tahám na sílu. Navíc teď píšu vlastní knížku je to zatím v plenkách, ale doufám, že to jednou vyjde. V poslední době jsem si totiž moc oblíbila styl Jiřího Kulhánka a na jeho styl píšu teď moji knížku. Doufám, že jste rádi, že jsem "zpátky" i když budu vydávat nepravidelně a možná se změnil i styl mého psaní. Takže mějte hezký den a hlavně zdraví papapa😻