"Počkám v autě" řiká když už stojíme před domem mé mamky.
"Nebudeš snad čekat v autě ne?" Pobídla jsem ho aby šel semnou. Nemůžu ho nechat čekat v autě. Nevim jak dlouho tam budu.
"Ahoj mami" řekla jsem když jsem vešla do obývacího pokoje kde na mě máma s vykulenýma očima koukala.
"Taro.?" Řekla a postavila se.
Usmívám se a koukám na mámu které jdou slzy do očí.
"Kdes byla. Ani ses neozvala!" Objala mě silně a začala brečet.
" ve Švédsku. A promiň. Měla jsem toho hodně a nějak jsem zapoměla" omluvila jsem se a objala jsem jí taky. Patrik stál opřenej o futra a koukal na nás.
"Ty ses k němu zas vrátila?" Zašeptala mi.
"Ke komu?" Šeptla jsem na zpět.
"No k Patrikovi." Kmitla očima na něj.
" Ježiš ne proboha" špitla jsem a mamka si úlevou oddychla. Ona ví jak jsem na tom byla špatně. Až moc dobře to ví.
"Ahoj Páťo" řekla moje mamka potom co mě pustila z objetí.
"Dobrej" řekl Bóťa a šel si k nám sednou na gauč.
"Děkuju že si mě tam odvez" usmála jsem se na něj.
"Maličkost" odkýval to a nastartoval auto.
"Máš fajn mámu" dal na mě letmý pohled a věnoval se řízení.
" mhm" přikývla jsem. Nic víc jsme neprobírali. Byly jsme z ticha a já si užívala jeho přítomnost.
..............
Nějakej názor na tento příběh??
-Vinn
