Dnes kluci odlétali zpět do Čech. Jsem ráda že mezi námi už je vše v pořádku. Teda až na Bowteaho. Vyhýbá se mi, neodepisuje a když se ho na něco zeptám jen mykne rameny na náznak že neví. Štve mě to, ne mě to přímo sere.
Patrika stále miluju a nechci o něj přijít.
"Patriku. Proč prostě mezi náma to nemuze byt jako dřív" ptám se ho když sme sami. Kluci si šli objednat jídlo.
"Kurva Taro, já už tě nemiluji tak se už přes ze mě dostaň! Najdi si kluka tady a nebreč furt za mnou" řekl s povzdychem. Aha. Tak jo. Jak chceš Patriku. Až budeš brečet že chceš zpátky tak na tebe seru. Oddálila jsem se o něj minimálně o 5 kroků. Nechci byt vedle něj.
Kluci už měli odlétat takže jsem se nima rozloučila a oni zmizeli do letadla. Už jsem zase bez nich. Ale aspoň jsem snima v kontaktu. Odešla jsem z letiště domů. Sedla jsem si na postel a zakoukala jsem se do bíle zdi předemnou.
Měla bych se vrátit zpět do čech?
.............
Další část heree! Upřímně ani nevim kdy mám v plánu to ukončit. Kdo ví, já ne. Mám docela chuť udělať i druhou knihu jako pokračovaní? Chtěli byste?
-Vikaa🫶
