Sice jsi z klukama volám či někdy streamuju ale stejně mi hrozně chybí. Už to jsou asi 3 měsíce od toho co odjeli a já si řikala že bych je mohla jet navštívit, též i mojí mámu se kterou nejsem od té doby co jsem odjela v kontaktu a je mi to moc líto. Doufám že ji Cukrouš řekl že jsem v pořádku a ty další věci co se staly.
Objednala jsem si let zpět do Čech.
Byla jsem dost nervozní vůči tomu že se vrátím do čech. Patrik se semnou nějak přestal bavit uplně, jen někdy hrajem spolu když se točí nějaké video ale to není moc často. Furt mi chybí i když jsem udělala tolik chyb, i když on udělal tolik chyb. Chybí mi..
Stojím na Pražském letišti a nervozně čekám až někde uvidím Honzu. Řekl že pro mě dojede tak jsem zvědavá.
"Čau Taro!" Řve už hlas Honzy který mi přeruší moje nervozní myšlenky.
"Ahoj" usměju se lehce a obejmu ho.
"Jedem?" Ptá se a já rychle zakývám na souhlas.
Stojím předtěma dveřma kde jsem stála poprvé na začátku léta. Je to divný pocit. Nechce se mi tam ale zároveň jo..
.............
GUYS! Já se tak omlouvám že nic nevycházelo a že jsem nebyla aktivní. Bohužel jsem přes léto neměla žádnou náladu psát. Doufám že tuto fanfikci jednou dopíšu ale plány mám ještě jiné. Počítám že to tak kolem 45-50 kapitole skončí ale nic neslibuji.
Btw jak se máte v novém školním roce?
-Vikaa🥲
