Hned potom co jsem zprávu odeslala mi přišla odpoveď. Byla jsem v šoku. Čekala jsem opak. Nebyla jsem si jistá co se děje. Domluvila jsem si s Dominikem sraz v kavárně ve které pracuji protože jsem si jistá že ví kde to je. Přece tam byly s kluky.
Oblékla jsem se do nečeho formálnějšího a šla do kavárny.
Tam už seděl Dominik a já se vydala ke stolu kde seděl.
Hned na mě vyvalil otázku typu.
"Taro proč si tak zmizela a nikomu o tom nerěkla" s lítostí v očích se zeptal. Chvili jsem na nej koukala.
"Připadalo mi to jako jediná správná věc, nedokázala jsem se vidět s Patrikem či někoho z Kexcrew." Odpověděla jsem se sklopeným pohledem.
"Proč si byla v kontaktu s Markem?" Zeptal se a upřel pohled na mě.
"Nedokázala jsem vás stejně opustit naplno. Markovi jsem věřila a tak jsem sem se sním domluvila že mi o vás bude dávat info. To mi ale nedošlo že jo vyhodíte a on ukončí kontakt se všema spojenýma s kexcrew" ( nemusí být pravdivá informace. p.a) řekla jsem s povzdychem. Bylo mi smutno a líto.
"Jsem rád že si se ozvala. Můžeme všechno dát tak jak bylo předtím?" Zeptal se a já se zastavila. Nevěděla jsem jesi jsem na to připravena. A co teď. Co mám odpovedet.
Tak sice po týdnu jsem něco napsala. Není to nejdelší ale co se dá dělat.
Jak užívate prazdniny?
-Vikaa😗
