Cukyho pov:
Je 9 ráno a já sem na cestě k mámě a Taře. Mám strach. Dlouho jsem se doma neukázal. Bojím se že Tara bude nepříjemná.
Přijel sem dom a jsem docela ve velkém stresu. Zazvoním protože klíče jsem ztratil. Opss.
Otevře mi máma.
"D-Dominiku?" Ptá se udiveně.
"Ahoj mami" pozdrávím jí a ona mě hned obejmula.
"Proč si se neukázal tak dlouho." Zklamaně se ptala když mě objimala. Byl sem zticha, nevěděl jsem co odpověď.
" a proč si vůbec z ničeho nic přijel?" Ptá de opět mama
"Za Tarou." Řekl jsem a ona mě pustila.
"Stalo se něco?" Ptá se
"Ne, ale i jo." Řeknu tiše
"Pojď do kuchyně a všechno mi řekneš. Tara ještě asi spí" vzala mě za ruku a táhla do kuchyně kde mi udělala kafe.
Time skip 2h. later :DD
"Mami neříkej že Tara tak dlouho spí." Říkám nastavne.
"Tak se jdi podívat do jejího pokoje" řekne mama a napije se své kávy
Šel jsem tedy poschodech nahoru. Na pravo byl můj pokoj a na levo je Tary. Zaťukal jsem na dveře od Tary.
"Taro, tady Dominik.."
nic. Žádná odpověď. Vlezl jsem tedy dovnitř a nikdo tam nebyl. Všiml jsem si otevřené skříně a polovina jeji věci byla pryč.
Hned jsem ji začal volat a volat i klukům.
Kluci to vzali akorát u Tary mi to psalo 'číslo neexistuje' byl jsem zmatený.
Ona z ničeho nic zmizela? Jakoby by po ní nezbylo ani smítko.
Běžel jsem dolů kde jsem začal hned křičet
"TARA TAM NENÍ!" Začal jsem histerčit
"Coze?" Hned brala mobil a začala jí volat. Jak jsem ale čekal též ji to říkalo
'Číslo neexistuje'. Mama hned propadla do histerického pláče. Obejmul sem jí a par slz mi též stéklo po tváři..
20KAPITOLA OMG.
BTW PSALA JSEM TUTO KAPITOLU O HODINĚ ANGLIČTINY🌝
