First pain,first love.

První den nové školy

Taehyung se vzbudil brzy. Nemohl se dočkat prvního dne v nové škole. Sám se divil tomu,že z něj opadla nervozita. Rychle na sebe natáhl nové černé triko a kalhoty. Cítil se v tom dobře,tak nebyl problém aby se tak cítil vždy,ne? Kouknul na svůj nový mobil a usmál se. Na tapetě měl rodinou fotku. Kdy ještě byli spolu. Šťastní. Rychle zahnal špatné myšlenky pryč,sebral školní batoh,mobil,klíče a peněženku a šel dolů na snídani. Lilith speciálně pro něj připravila na snídani Japchae. Oblízl si rty a začal jíst. Byl to nezvyk jíst se lžící,nožem a vidličkou,ale podařilo se mu. Po vydatné snídani vyzval Alexe,aby už šli na autobus. Alex se jen zasmál a řekl,ať jde za ním. 

Vešli do prostorné garáže,kde stála 4 auta. Alex nastoupil do jednoho z nich a hodil druhé klíče Taemu. Ten nechápal, o co jde. "Ty klíče jsou od tvého auta. Řidičák máš ne?" koukal na něj Alex. "A-auta? Mýho? J-já nemám řidičák. V Koreji je řidičák až od 20" koktal Tae,zatímco si hrál s klíčema od auta. Alex si ho nechápavě prohlížel. "To jako fakt? Tady máš řidičák už od 16. No,tak si hold podstoupíš testy. A neboj,bude to cajk" usmál se Alex "ale teď sedni,jinak to nestihnem,aby kdybych jel rallye." tlemil se už zase Alex. Taemu nezbývalo nic jiiného,než nasednout do auta a modlit se,aby nenaboural. 

Nenabourali. Díkybohu. Alex se od Taeho odpojil s tím,že jde do své třídy a že už nemá čas,jinak dostane od třídního. Tae se nadechl. To bude v pohodě. Jen tam vejdi. Nikdo ti nic neudělá. Jdi tam,kde jsi zpíval. Bude to dobrý,uvidíš. A se srdcem v kalhotách vešel do školy.

V mobilu měl chytrou aplikaci,která mu překládala řeč. Docela se mu to hodilo. Hned,co přišel do třídy,seběhlo se kolem něj spousta lidí. Ještě než se stačil vzpamatovat,koukali na něj jak na blázna. Na papír napsal "Sorry gyus. I don't speak Eng" a celá třída se rozesmála. Jedna holka mu na to odpověděla,že to nevadí. Zazvonilo na hodinu a do třídy přišla mladičká učitelka,která se na Taeho mile usmála a naznačila,že o všem ví. Tae zapnul chytrou aplikaci a telefon mu přeložil i to,co nechtěl. Řeči spolužáků. "Ten je divnej. Myslíš,že to tu zvládne?" a "Ten vypadá jak mimozemšťan. Ničemu nerozumí a je to je dobře. Říkej mu,co chceš a on se bude blbě usmívat a přikyvovat,takže odsouhlasí i to,že je blbec." Taemu se z toho zatočila hlava. Tohle od nich nečekal. Američani jsou tak zlý! Chtělo se u křičet nad jejich hloupostí. Snad ten kluk,co sem má přijít bude jiný. Přece to je taky Korejec. Budou si rozumět. Bude to v pořádku. Tae složil hlavu na lavici. Chtěl utéct,ale nebude se ponižovat hned první den. Tlačily se mu do očí slzy. Nesmí brečet! Nasadil si sluchátka. Takhle bude líp poslouchat. Do sešitu si zapisoval poznámky od učitelky a snažil se ignorovat kecy spolužáků. "Blbec korejec,aby se nepoto,že je tady,mezi námi." "To jo,na takový prestižní škole" "Ale jeho strejda je tu učitel,takže mu bude uvolňovat,bude to mít lehčí jak my." "Jo a prej maj asiati malý to. Co na tom bude pravdy?"  Tae se snažil to ignorovat. Když v tom si toho všimla učitelka a spolužáky seřvala. 

Byl čas na oběd. Tam bude mnohem víc lidí jak ve třídě. Mnohem víc posměšků. Tae se zaměřil na toho kluka,co má přijít. Má v pokoji tu jeho složku,co mu pujčil strýček. Pak se na ní podívá. Snad pozná,kdo to bude. A jak se jmenuje. Na oběd se k němu přidal Alex. Měli hamburger a hranolky. "Takhle brzy ztloustnu" stěžoval si Tae. S Alexem se cítil normálně. Rychle se najedli a zase se rozdělili do tříd.

Zbytek hodin už nic nepsal. Měl špatnou náladu a nechtělo se mu nic dělat. Po škole na něj čekal Alex. Odjeli domů,kde se najedli a Tae zmizel do svého pokoje. Hodil tašku do kouta,vzal složku a posadil se na postel.

Tohle je ta osudná chvíle,kdy si musí rozmyslet,jestli to otevře nebo ne. 

Chce? Musí? Neměl by? Myšlenky na toho neznámého se mu honily hlavou. Nevěděl proč,ale toho stážistu si spojoval s tím klukem,co do něj narazil. Jako by to měl být on. Ale to je kravina. Vždyť ten kluk nevypadal jako student. A už vůbec ne jako student na střední. Prohrábl si vlasy. Byl v rozpacích. "Tae? Prosím tě,dal by jsi mi tu složku? Potřebuju jí. Pak ti ji zase pujčím,jestli sis to ještě neprošel" vrazil Charlie do pokoje. Tae se jen pousmál. "To je v pohodě. Už jsem na to koukal." Proč lžeš Tae?  osočil se. "Jo? A dobrý? Myslíš,že to bude v pohodě kluk? Já doufám,že se skamarádíte. Bylo by to fajn. Aspoň nebudeš tak sám. Jo a za chvíli sem přijde Lilith a sou angličtinou." řekl strýček a čekal na odpověď. "Jo,vypadá na fajn kluka. A Lilith může přijít hned teď,stejně nemám nic na práci" ujistil ho Tae. "Tak dobře. Drž se prcku" strýc mu rozcuchal vlasy. Toho prcka si mohl nechat..  

Lilith přišla během chviličky. společně s učebnicemi donesla i něco na mlsání. "S dobrým jídlem jde všechno líp. Navíc sladké podporuje mozek a energii" bylo její odůvodnění. Tae se nemohl přestat usmívat. Lilith byla přesně ta žena,kterou strýc potřebuje. Milá,krásná,chytrá a empatická. Byl rád,že někoho takového zná. Je to moc hodná osoba. 

Lilith Taeho mučila s angličtinou přibližně 2 hodiny,kdy pochopil základy. Snad si to bude pamatovat. Celou dobu se ale chovala nějak tajemně. Tae si toho nevšímal. Nejspíš se chovala tak,jako jiná učitelka. Ale zajímalo ho to. 

Když s učením skončili a Lilith odešla,Tae se rozhodl pro sprchu a poté chtěl ukrást něco k jídlu. Začal se svlékat. Jako vždy začal od nohou. Boty. Raději nečuchal dovnitř. Protože jestli jeho nohy jsou jako bratrovo,umřel by. Potom ponožky. Ty okamžitě odhodil do koše se špinavým prádlem. Když si uvědomil,že by si mohl pustit hudbu. Když si rozepnul pásek,strnul. Opravdu nějak ztloustnul! Pásek vytáhl z kalhot a rozepnul knoflík. Při sundavání kalhot sebou musel vrtět,ty kalhoty byly až moc těsné. Ale stáhl je. A teď tričko. Hmm.. Měl bych začít posilovat. Tae se cítil jak sušenka. Stál v pokoji jen v trenkách a šel do sprchy. 

Když se Tae rozhodl se jít najíst,zarazil se na schodech. "Charlie,ale to není možné! Víš kolik si toho tem kluk prožil a chceš mu udělat další trable? Vždyť-" "já vím Lil,ale musí to tak být. Seokjin už tu bude brzy,teda spíš už je,ale do školy pujde brzy a já nechci,aby se stalo,to co se může stát. Vím,že se to nedá uvěřit,ale Tae a Jin jsou opravdu příbuzní. Teď nám to potvrdili testy DNA. Je mi to tak líto,ten kluk mi věřit nebude. Ani Jin nechtěl věřit,ale musí to tak být. Musí se spřátelit. Bude to tak pro všechny lepší." "Dobře. Pojďme spát." řekla Lilith na usmířenou a odešli do jejich ložnice.

Tae se posadil na schody. Je to možné? Že má ještě někoho z rodiny a neví o tom? A přitom je to ten,co má přijet sem a být s ním ve třídě. "Aisch!" řekl Tae a šel spát. Tohle se ještě musí prošetřit.